Jiří Pehe: Proč je sociální demokracie nad propastí

14. květen 2020

Předseda České strany sociálně demokratické Jan Hamáček nedávno prohlásil, že ČSSD ukázala, že se umí o lidi postarat, a chce zpět voliče, které má teď hnutí ANO.

Ve světle dlouhodobých trendů zní toto Hamáčkovo vyjádření dosti nerealisticky.

Čtěte také

Sociální starostlivost jeho strany totiž nefunguje v získávání voličů přinejmenším od doby, kdy se na politické scéně objevilo právě hnutí ANO, které ČSSD nejprve přizvala v roce 2014 do vlády jako svého koaličního partnera, aby pak v roce 2018 vstoupila do vlády vedené předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem a podporované komunisty poté, co Babišova první vláda nezískala na konci roku 2017 většinovou podporu v Poslanecké sněmovně.

Postupný pád preferencí ČSSD začal právě v okamžiku, kdy ČSSD začala spolupracovat s ANO. Nejprve kvůli tomu, že Babiš si dokázal úspěšně přivlastňovat většinu úspěchů vlády vedené sociálními demokraty i v době, kdy se ANO prezentovalo jako pravicový liberální subjekt.

Později i kvůli tomu, že Babiš sám začal praktikovat levicově populistickou politiku, jejíž zásluhou k ANO přeběhla nejen spousta voličů ČSSD, ale i komunistů. Jejich voličské báze vysálo ANO tak dokonale, že se obě strany už nějakou dobu musejí strachovat, zda se vůbec v příštích volbách dostanou do sněmovny.

Hamáček v Zemanově objetí

Čtěte také

Pokud má Hamáček na mysli některá sociální opatření přijatá od začátku koronakrize, není jasné, proč si myslí, že si voliči tentokrát všimnou a ocení, že právě ČSSD je autorem některých těchto opatření, když dosud Babiš vždy dokázal sociální demokraty zastínit.

Voliči by možná mohli ocenit Hamáčkovo osobní nasazení coby ministra vnitra a šéfa Ústředního krizového štábu v boji s koronavirem, jenže průzkumy zatím nic takového nenaznačují. Zatímco Hamáček je veřejností hodnocen v boji s koronavirem lépe než Babiš, jeho strana se dál potácí těsně nad hranicí volitelnosti.

Jedním z důvodů je pokračující neutěšená situace v ČSSD. Ta už dávno ztratila punc skutečné sociální demokracie, kterou by snad mohli volit i levicoví liberálové, a praktikuje nacionálně zabarvenou politiku se sociálními akcenty, která se přinejmenším od vypuknutí migrační krize v roce 2015 příliš neliší od toho, co předvádějí některé další české strany, které vsadily na nacionalismus a visegrádské okopávání kotníků Evropské unie. K nim patří i hnutí ANO.

Čtěte také

ČSSD se sice nakonec dokázala rozloučit s Jaroslavem Foldynou, ale už to, že Foldyna, který byl významným činitelem strany, zamířil rovnou do strany Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury ukazuje, do jakého politického sousedství se ČSSD dostala. Hamáčkovy osobní úspěchy v roli hlavního krizového manažera v boji s koronavirem pak do značné míry přehlušilo jmenování Michala Haška do funkce volebního manažera ČSSD.

Hašek byl jedním z lánských pučistů, kteří chtěli po volbách v roce 2017 odstranit z čela strany Sobotku, o čemž pak v přímém televizním přenosu opakovaně lhal. Je zatížen i mnoha dalšími kontroverzemi.

Hlavní je ale symbolika. Hašek je člověk prezidenta Miloše Zemana a jeho jmenování do vysoké funkce ve straně ukazuje, že Zeman má sociální demokracii opět v hrsti, což jen podtrhuje i pročínská politika současného vedení sociální demokracie. Při posledním setkání Hamáčka se Zemanem v Lánech se oba politici objevili v červených svetrech, které proslavil Hamáček v roli krizového manažera. Prezident objal předsedu ČSSD okolo ramen a chválil ho jako racionálního a opatrného politika.

Jiří Pehe

Výborné vztahy s prezidentem země obvykle nikomu neublíží, ale v kontextu historie vztahů Zemana s ČSSD je Hamáček v Zemanově objetí pro mnoho potenciálních voličů důvodem, proč stranu nevolit. A chce-li Hamáček získat zpět voliče, kteří přeběhli k ANO, těžko jakékoliv jeho objímání se Zemanem překoná prezidentův vřelý vztah s Babišem. Dá se tedy téměř s jistotou předpovědět, že se žádný návrat voličů k ČSSD konat nebude.

Autor působí na New York University Prague

autor: Jiří Pehe
Spustit audio