Jiří Pehe: Příměří mezi USA a Íránem kolabuje
Jednání o dosažení míru mezi Spojenými státy a Íránem čelí zatím nejvážnější zkoušce. Od 17. června, kdy americký prezident Donald Trump a íránský prezident Masúd Pezeškján podepsali memorandum o vzájemném porozumění, na jehož základě měla být během šedesáti dnů vyjednána mírová dohoda, sice došlo několikrát k porušení příměří, ale mírová jednání tyto ozbrojené střety údajně vážně nenarušily.
Po schůzce Trumpa s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na summitu aliance v Ankaře ale Trump prohlásil, že po posledních událostech je dohoda o příměří mrtvá. Íránské vůdce označil za lháře a „špínu“.
Čtěte také
Americký prezident reagoval na vývoj v posledních několika dnech, kdy Spojené státy nejprve oznámily, že dočasně obnovují sankce na vývoz iránské ropy v reakci na íránské útoky na komerční plavidla v Hormuzském průlivu. Po dalších útocích |Íránu na komerční plavidla pak americká armáda v noci na středu bombardovala 80 cílů v Íránu, zejména systémy protivzdušné obrany. Írán vzápětí oznámil, že plánuje drtivou odpověď.
Zda jsou jednání mezi USA a Íránem skutečně v ohrožení, není jasné. Trump je znám silnými výroky a hrozbami, po nichž ale ne vždy následují avizované kroky. Už během června vyhrožoval Íránu opět zničením, pokud bude porušovat příměří, ale jeho výhrůžky byly jen formou nátlaku. Je možné, že o nátlak se pokouší i nyní.
Čtěte také
Trump má do jisté míry svázané ruce, protože potřebuje pozitivní zprávy. Dohoda o příměří zahájila proces, v němž USA začaly postupně ukončovat námořní blokádu Íránu, který na oplátku umožnil obnovování běžného provozu v Hormuzském průlivu, což mělo pozitivní dopady na světové hospodářství.
Pokud by byla blokáda obnovena, nebo se dokonce znovu rozhořely boje, světová i americká ekonomika by mohly čelit vážné krizi. A té se Trump snaží za každou cenu zabránit už kvůli podzimním volbám do Kongresu, v nichž by republikáni mohli přijít o většiny v obou komorách Kongresu.
Kam až Írán může zajít?
K americkému útoku došlo v době, kdy se Trump účastnil summitu Severoatlantické aliance v turecké Ankaře. Už během úvodní tiskové konference si americký prezident hořce stěžoval na spojence USA, že jeho zemi nepomohli v ozbrojeném konfliktu s Íránem.
Čtěte také
Co na tom, že NATO je obranná aliance, a že USA dokonce ani nepožádaly ostatní země o pomoc na základě článku 5 smlouvy Severoatlantické aliance. Spojené státy spustily útok na konci února jen s pomocí Izraele – bez toho, že by evropské spojence třeba jen dopředu informovaly.
Poslední vývoj ukazuje, do jakých potíží nepromyšlený útok Trumpa a jeho administrativu uvrhl. Írán si ověřil, že v podobě kontroly nad Hormuzským průlivem i v podobě útoků na infrastrukturu v zemích Perského zálivu má v rukou silnou vyjednávací kartu.
Zatím se nezdá, že by se opravdu chtěl vzdát svého jaderného programu, což Trump považuje za hlavní cíl vyjednávání. Zkouší, kam až může zajít, takže se uchyluje k občasným provokacím, které Trumpa staví do těžké role.
Do vojenské konfrontace se mu – už kvůli odporu k válce v USA – nechce. A obnovení americké blokády Íránu i opětovné uzavření Hormuzského průlivu Íránem by mohly vést k dalšímu nárůstu cen pohonných hmot v USA i k vyšší inflaci.
Poslední vzplanutí bojů mezi USA a Íránem ale bude těžké odbýt jako pouhé šarvátky, které nakonec neohrozí mírová jednání.
Autor je politolog a publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
