Jiří Pehe: Prezident se při sestavování vlády zatím drží Ústavy. Přesto ho kritizují

Nespecifikoval ale, jak by v takovém případě postupoval. A po volbách zatím jen upozornil, že pokud by se potvrdila pravost některých starších vyjádření Filipa Turka, který je v rodící se vládní koalici hnutí ANO, hnutí Svoboda a přímá demokracie a strany Motoristé sobě zmiňován jako kandidát Motoristů na post ministra zahraničí, Turek nemůže vykonávat žádnou ministerskou funkci.

Je pikantní, když varování o prezidentově možném – údajně neústavním – postupu slyšíme z úst některých politiků hnutí ANO a SPD. Ti totiž mlčeli, když předchůdce Pavla v prezidentském úřadu Miloš Zeman experimentoval s Ústavou.

Čtěte také

Prezident Pavel: Je tady zájem na koaliční vládě tří stran. Není však snaha celý proces uspěchat

Když Zeman v květnu roku 2017 po nějakou dobu odmítal vyhovět žádosti premiéra za sociální demokracii Bohuslava Sobotky, ať odvolá z funkce ministra financí předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, Zeman hrozil, že místo toho odvolá Sobotku, ač mu Ústava nic takového nedovolovala. Babiš proti počínání svého spojence na Hradě neprotestoval. 

V prosinci téhož roku pak Babiš spolupracoval se Zemanem na jmenování menšinové jednobarevné vlády ANO, pro kterou neměl zajištěnu ve Sněmovně podporu. Zeman pak tuto vládu nechal vládnout více než půl roku s tím, že nebude nikam spěchat se jmenováním nové, dokud se nenajdou strany, které umožní Babišovi vládnout s podporou Sněmovny.

SPD podpořila některé kroky této vlády, proti které se ostatní strany, s výjimkou komunistů, vymezovaly s tím, že přijímá zásadní opatření bez důvěry Sněmovny.

Čtěte také

Petr Fischer: Reputační ostuda se za vládní odborníky neschová

Zeman také opakovaně zdržoval jmenování některých ministrů, proti nimž měl osobní výhrady. Využíval k tomu skutečnosti, že Ústava nezmiňuje žádné časové lhůty. Jeho obstrukce se týkaly skoro výhradně kandidátů na ministry za sociální demokracii, která vytvořila s hnutím ANO menšinovou koalici.

Když v květnu 2018 odmítl jmenovat ministrem zahraničí Miroslava Pocheho (tehdy ČSSD), Babiš se proti tomu nepostavil a krize byla vyřešena až jmenováním Tomáše Petříčka (tehdy ČSSD) v říjnu téhož roku.

Babiš také nic neudělal, když Zeman v létě roku 2019 rovnou oznámil, že odmítá jmenovat Michala Šmardu (tehdy ČSSD) ministrem kultury.

Když Senát v roce 2019 schválil ústavní žalobu na Zemana za porušování Ústavy, Sněmovna návrh nepodpořila. Proti hlasovali poslanci vládních ANO a ČSSD spolu se zástupci KSČM a SPD.

Pavel není jako Zeman

Varování o možném nerespektování Ústavy Pavlem tak nyní znějí z úst různých politiků ANO a SPD i některých komentátorů, kteří neměli se Zemanovým počínáním problémy, poněkud pokrytecky. Prezident Pavel přitom na rozdíl od Zemana opakovaně zdůrazňuje, že Ústavu hodlá dodržovat.

Ale čistě teoreticky: čím by asi Babiš a Okamura argumentovali, kdyby teď Pavel jmenoval vládu složenou z odborníků, a poté, co by nedostala důvěru ve Sněmovně, by ji nechal vládnout až do doby, než se ANO, SPD a Motoristé podvolí jeho požadavkům?

Anebo kdyby řekl, že některé ministry prostě nejmenuje, a ať mu Babiš laskavě navrhne někoho jiného.

Jiří Pehe|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

Pavel nic takového neudělá, ač by mu žádný ústavní postih zřejmě nehrozil. I kdyby totiž Ústavní soud rozhodl v kompetenční žalobě proti němu, potrestán za případné nerespektování takové rozhodnutí by mohl jen tak, že by ho Ústavní soud odvolal z funkce na základě ústavní žaloby schválené třípětinovými většinami v obou komorách parlamentu. Senát, v němž mají většinu strany odcházející vlády, by takovou žalobu jen těžko schválil.

Jinými slovy: kritici současného prezidenta by měli být rádi, že prezidentskou funkci zastává politik, který Zemanovy protiústavní praktiky nebude opakovat. A neměli by zbytečně vynášet na jeho adresu odsudky, kterých se zdrželi, když Zeman skutečně Ústavu obcházel.

Autor je politolog a publicista