Jiří Pehe: Předčasná volba prezidenta by způsobila problémy

8. únor 2018
Jiří Pehe

Přímá volba prezidenta zatím od politologů a komentátorů sklízí spíše kritiku, a to zejména proto, že je údajně nesystémovým prvkem v českém ústavním systému parlamentní demokracie.

S tímto názorem lze polemizovat, protože přímou volbu má celá řada dalších parlamentních demokracií v Evropě, přičemž prezidentské pravomoci v nich jsou zhruba stejné jako u nás.

Jeden nesystémový prvek ale opravdu existuje. Je jím postup v případě smrti nebo odstoupení prezidenta. Ten je přežitkem z dob před zavedením přímé volby.

Pokud by prezident během výkonu funkce zemřel nebo odstoupil (kupříkladu kvůli zdravotní nezpůsobilosti), musí předseda Senátu do deseti dnů od prezidentova odstoupení nebo úmrtí vyhlásit nové prezidentské volby. Ty se pak musejí konat do devadesáti dnů od vyhlášení. V mezidobí přechází většina prezidentových pravomocí na premiéra, některé pak na předsedu Poslanecké sněmovny.

Zvýhodnění kandidáti

Potíž s touto úpravou spočívá v tom, že prezidentským kandidátem se lze stát buď tak, že dotyčná osoba nasbírá minimálně padesát tisíc podpisů od občanů (i s čísly jejich občanských průkazů nebo pasů), anebo získá deset podpisů z řad senátorů, popřípadě dvacet podpisů z řad poslanců. Je přitom zřejmé, že nasbírat padesát tisíc podpisů v tak krátké době, je téměř nemožné.

Jinými slovy, jelikož k nasbírání minimálně padesáti tisíc podpisů je zapotřebí vybudovat tým a organizační struktury napříč celou zemí, stávající úprava diskriminuje kandidáty, kteří by se chtěli opřít o potřebný počet podpisů od občanů. A naopak zvýhodňuje kandidáty, kteří buď dokážou najít potřebný počet podpisů senátorů či poslanců napříč politickým spektrem, popřípadě kandidáty stranické v případě těch stran, které mají buď více než deset senátorů, nebo více než dvacet poslanců, popřípadě obojí.

Je také zřejmé, že relativně krátká lhůta zvýhodňuje kandidáty majetné, anebo ty, kteří se mohou opřít o finanční zázemí nějaké strany. Když se volby konají standardně po uplynutí celého funkčního období prezidenta, mají kandidáti dostatek času ještě před zahájením oficiální volební kampaně, aby se pokusili získat prostředky na volební kampaň i financování svého týmu od různých dárců. V případě, že prezident zemře nebo odstoupí, mají ale podstatně méně času.

Noční panorama Hradčan je uchvacující. Stejně tak však okouzlují i méně známé zajímavosti, které Pražský hrad ukrývá

Nutná úprava

Zákonodárci by se tedy měli pokusit úpravu neplánované volby prezidenta pro případ, že ten stávající zemře, nebo nemůže svůj úřad dál vykonávat, přizpůsobit přímé volbě. Nejlogičtějším řešením je prodloužení lhůty mezi vyhlášením volby a jejím konáním, protože řešení, které se používá v některých zemích (tedy existence pozice viceprezidenta, který se až do konce řádného volebního období ujme funkce), je praktická spíše v systému prezidentské republiky než parlamentní demokracie, který máme u nás.

Jelikož není optimální, aby premiér, na kterého přechází většina pravomocí, kumuloval po příliš dlouhou dobu premiérské i prezidentské pravomoci, bylo by též možné přesunout v případě prodloužení lhůt pro konání předčasných prezidentských voleb větší část pravomocí prezidenta kupříkladu na předsedu Senátu.

Ať tak či onak, jisté je, že při zachování současné úpravy se případná předčasná prezidentská volba smrskne na klání kandidátů nominovaných zákonodárci, což je v jistém rozporu s původním smyslem přímé volby.

  • Aktuální dění
  • Komentář