Jiří Pehe: Plány oživit Visegrádskou čtyřku jsou nereálné
Rodící se vláda hnutí ANO, hnutí Svoboda a přímá demokracie a strany Motoristé sobě se dohodla na základních prioritách v zahraniční politice. Dobrou zprávou je, že hnutí SPD ustoupilo pod tlakem ANO a Motoristů od svých požadavků na vypsání referenda o tom, zda má Česká republika zůstat členem Evropské unie a Severoatlantické aliance.
Nová vláda prý nebude zpochybňovat zakotvení země v západních bezpečnostních a politických strukturách.
Čtěte také
Horší zpráva, která se vynořila z dosavadních jednání, zní, že nová vláda chce oživit visegrádské uskupení. To po ruské invazi na Ukrajinu upadlo do politického kómatu.
Hlavním důvodem je počínání Maďarska, které se v konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou často chová v Evropské unii jako pátá kolona Kremlu. Když na Slovensku vznikla vláda Roberta Fica, která vystupuje ve vztahu k Rusku podobně jako vláda Viktora Orbána v Maďarsku, rozpadla se Visegrádská čtyřka na dva bloky.
Regionální projekty
Jeden tvořily právě Maďarsko a Slovensko, druhý Česká republika a Polsko. V posledně jmenované zemi v roce 2023 nahradila vládu konzervativní strany Právo a spravedlnost vláda vedená liberální Občanskou koalicí Donalda Tuska.
Čtěte také
Ta je na rozdíl od předchozí vlády k pokračující visegrádské spolupráci skeptická nejen kvůli postojům Maďarska a Slovenska k ruské agresi na Ukrajině, ale i kvůli útokům vlád Maďarska a Slovenska na liberální demokracii a právní stát.
Zhoršování vztahů mezi zeměmi obou křídel visegrádské skupiny zasáhlo i bilaterální vztahy. Česká vláda zrušila pravidelné konzultace se slovenskou vládou.
Polsko a Maďarsko se dostaly rovnou do otevřeného konfliktu, když Maďarsko poskytlo politický azyl Marcinu Romanowskému, někdejšímu polskému náměstkovi ministra spravedlnosti v bývalé vládě strany Právo a spravedlnost. Ten je v Polsku stíhán za korupci. Věci došly tak daleko, že Polsko odvolalo svého velvyslance z Budapešti.
Čtěte také
Tusk preferuje spolupráci Polska, Německa a Francie v rámci Výmarského trojúhelníku. Polské aktivity v rámci V4 v podstatě zmrazil. Nově zvolený polský prezident Karol Nawrocki, který má blízko ke straně Právo a spravedlnost, by sice o oživení visegrádské spolupráce stál, ale dokud bude Tusk stát v čele polské vlády, nebude k tomu mít dostatečnou politickou podporu.
Vznikající česká vláda tak bude ve snahách oživit visegrádskou spolupráci čelit zásadním překážkám už kvůli tomu, že k oživení uskupení, která si říká „čtyřka“, nestačí jen tři země. Polsko se nadále nebude chtít v projektu angažovat už proto, že politika polské vlády se zásadně rozchází s tím, co reprezentují nacionální populisté, kteří nyní budou stát v čele rovnou tří zemí V4. I bilaterální vztahy mezi rodící se vládní koalicí v České republice a Polskem budou nejspíš napjaté.
Čtěte také
Představy některých českých politiků z řad stran, které dávají dohromady novou vládní koalici, že by Visegrádská čtyřka mohla efektivně fungovat jako jakási visegrádská trojka, jsou dost naivní. Maďarsko, Česká republika a Slovensko mají dohromady méně obyvatel než Polsko, bez jehož politické váhy bude mít V4 mnohem menší vliv, než jaký měla v době vrcholící migrační krize po roce 2015, kdy byla schopná brzdit některé evropské iniciativy na poli migrace.
Snahy nové české vlády sbližovat se s Maďarskem a Slovenskem v době, kdy Maďarsko a Slovensko mají v EU pověst potížistů a ruských pátých kolon, mohou České republice jen ublížit. Představy, že tři země Visegrádu dokážou společným postupem dosáhnout zásadních změn v některých evropských smlouvách, jako jsou migrační pakt a Green Deal, jsou značně nerealistické.
Už proto, že strany, které ve všech třech zemích stojí v čele vlád, působí na okraji evropské politiky. V hlavním proudu evropské politiky nemají žádné slovo.
Visegrádskou čtyřku není třeba rovnou pohřbívat. Může být užitečným nástrojem pro některé regionální projekty. Pokud ale nová česká vláda bude v zahraniční politice spoléhat na visegrádskou spolupráci příliš silně, koleduje si v evropském kontextu o blamáž.
Autor je politolog a publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
