Jiří Pehe: O co se hraje v souboji o Nejvyšší soud USA
Skon liberální soudkyně Nejvyššího soudu Spojených států Ruth Baderové Ginsburgové otevřel novou bitevní linii v souboji o Bílý dům.
Prezident Donald Trump se s podporou republikánské většiny v Senátu amerického Kongresu rozhodl uvolněné místo obsadit ještě do voleb, které se konají 3. listopadu, popřípadě do konce roku, kdy bude Senát ještě fungovat v současném složení.
Čtěte také
Toto rozhodnutí dává americké konzervativní pravici šanci, aby v Nejvyšším soudu získala rozhodující většinu, což by mohlo mít dalekosáhlé důsledky.
Nejvyšší soud má kupříkladu brzy rozhodnout o osudu zdravotnické reformy Baracka Obamy nebo o právu na potraty, které se zatím řídilo podle slavného případu Roe versus Wade roku 1973, který má Nejvyšší soud také znovu posoudit. A je možné, že se soudní cestou pokusí konzervativci zvrátit i další liberální reformy, jejichž byla Ginsburgová symbolem.
Trumpův spěch obsadit uvolněné místo je ale pro republikány riskantní politicky. Trump už oznámil, že nominuje ženu, což je chytrý tah. Bílý dům i republikánská většina v Senátu doufají, že nominace a příslib rychlého schválení konzervativní soudkyně Trumpovi, který zatím ztrácí ve průzkumech před prezidentskou volbou s demokratickým kandidátem Joe Bidenem, pomůže k tomu, aby ho znovu podpořili tradiční konzervativci v Republikánské straně, kteří se od něj začali odtahovat.
A také ženy z předměstí velkých měst, jejichž hlasy mu v roce 2016 nejvíce pomohly ke zvolení, ale které podle průzkumů už Trumpa znovu volit nechtějí.
Trump potřebuje získat Floridu
Republikáni ovšem v podobě této taktiky hodně riskují. Jen den po oznámení úmrtí Ginsburgové přibylo do pokladny Demokratické strany a Bidena 100 milionů dolarů v příspěvcích od potenciálních voličů, což ukazuje na volební mobilizaci v demokratickém táboře. Pro Trumpa je přitom důležité, aby co nejvíce Bidenových voličů zůstalo doma.
Čtěte také
Demokratická strana i Biden ovšem poukazují nejenom na možnost, že konzervativní většina v Nejvyšším soudu může zvrátit mnohé z reforem, které liberálnější část Ameriky vybojovala v desetiletí trvajícím politickém boji, ale také na porušení základních principů fair play. Bylo by podle nich správné počkat až na výsledek voleb a nechat o tom, kdo zaplní místo po Ginsburgové, rozhodnout nový Senát.
Když v roce 2016 zemřel před volbami konzervativní soudce Antonin Scalia, republikánský předseda Senátu Mitch McConnell odmítl hlasování o Obamovu kandidátovi na uvolněné místo, Merricku Garlandovi. Mezi jiným argumentoval tím, že o zaplnění volného místa by se mělo rozhodnout až po volbách. Obama přitom navrhl Garlanda už v únoru, tedy devět měsíců před volbami.
Nyní McConnell argumentuje šest týdnů před volbami, že je situace jiná, protože republikáni mají jak většinu v Senátu, tak prezidenta, což mohou považovat za pokrytectví i mnozí voliči.
Čtěte také
Biden se zatím omezil na to, že republikánské senátory vyzval k dodržování pravidel fair play a respektu pro ducha ústavy, ale příliš neuspěl. Dokonce i republikánský senátor Mitt Romney, který hlasoval spolu s demokraty v řízení o impeachementu Trumpa, už oznámil, že podpoří rychlé schválení nové soudkyně.
Trump se chce rozhodnout do konce týdne. Oznámil, že má pět kandidátek, ale zdá se, že reálně uvažuje jen o dvou: konzervativní soudkyni odvolacího soudu z Chicaga Amy Coney Barrettové a soudkyni kubánského původu z odvolacího soudu v Atlantě Barbaře Lagoaové, která vyrostla a působila na Floridě.
I toto rozhodnutí bude pro Trumpa riskantní: je totiž zřejmé, že o Lagoaové uvažuje zejména kvůli tomu, že nutně potřebuje v prezidentské volbě získat Floridu. Tato taktická volba ovšem může popudit konzervativce, kteří preferují Barrettovou.
Demokraté nemají příliš mnoho zbraní, jak obsazení uvolněného místa v Nejvyšším soudu Trumpem a jeho spojenci zabránit. Objevily se tak už názory, že na to, co považují za zlovůli republikánů, zareagují po volbách, pokud získají Bílý dům i většinu v Senátu – rozšířením počtu míst v Nejvyšším soudu z devíti na jedenáct. V příštích měsících se tedy bude hrát v USA opravdu o hodně.
Autor působí na New York University Prague
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
