Jiří Pehe: Miloš Zeman a zrada na voličích

Miloš Zeman
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Miloš Zeman

Prezident Miloš Zeman míní, že formování širokých koalic proti vítěznému hnutí ANO ve vyjednávání o krajských vládách, je zradou na voličích. Anebo přinejmenším „nesportovním chováním“.

Co na tom, že jedním z rysů poměrného volebního systému, který se u nás používá, je, že vedle dobrých volebních výsledků musejí mít strany také koaliční potenciál. To znamená, že ostatní strany musejí chtít s tou kterou stranou spolupracovat.

Nejčastěji tak činí kvůli programovému průsečníku, ale důležité jsou i zkušenosti s politiky takové strany. A jak naznačuje rozpad různých koalic vedených hnutím ANO po minulých komunálních volbách, v nichž zvítězilo ve velkých městech, s politiky programově amorfního hnutí, kteří často bojují i sami mezi sebou, se nevládne snadno.

Nemluvě o skutečnosti, že předseda tohoto hnutí, Andrej Babiš, mluví o tradičních stranách pohrdavě, vlastně je neuznává. Pikantní je, že se nad obcházením údajné vůle voličů pohoršuje právě prezident Zeman.

Byl to totiž právě on, kdo v roce 1998 uzavřel coby předseda vítězné sociální demokracie po volbách takzvanou opoziční smlouvu s Občanskou demokratickou stranou, proti níž vedl před volbami nemilosrdnou kampaň. Nemálo voličů se tehdy mohlo cítit v horším případě zrazeno, v lepším případě podvedeno.

Poté, co se Zeman stáhl po neúspěšné prezidentské kandidatuře v roce 2003 do ústraní, neměl sice několik let žádnou politickou funkci, ale politiku ovlivňoval dál - zejména ve vztahu k ČSSD, jejíž čelní politici ho dle jeho soudu v prezidentské volbě zradili. Na začátku roku 2007 pomohlo v patové povolební situaci Mirkovi Topolánkovi zformovat vládu přeběhnutí dvou poslanců ČSSD - Miloše Melčáka a Michala Pohanky.

volby 2016, ANO, Andrej Babiš

Co lze brát vážně?

Oba měli blízko k Miloši Zemanovi. Pohanka později v médiích přiznal, že Zeman ovlivnil rozhodnutí jeho i Melčáka umožnit vládu ODS, a že jim i později radil, jak hlasovat, což platilo i při volbě Václava Klause prezidentem v roce 2008. Mnozí z nás takové chování dvou poslanců zvolených za ČSSD mohou chápat jako zradu na voličích nebo jako nesportovní chování.

Když po sněmovních volbách v roce 2010 obešly vítěznou ČSSD tři pravicové strany a zformovaly vládní koalici, Zeman, který se mezitím stal předsedou Strany práv občanů-zemanovci, o žádné zradě na voličích nemluvil.

Jako zradu či nesportovní chování nenahlížel ani na skutečnost, že před svým zvolením prezidentem v roce 2013 sliboval, že bude prezidentem všech, o čemž mluvil dokonce ještě i ve svém inauguračním projevu. Nestalo se.

Po pádu vlády Petra Nečase se navíc Zeman rozhodl zcela obejít Poslaneckou sněmovnu a zformoval vládu složenou z tzv. expertů. I v tomto případě by mohl leckdo argumentovat, že se jednalo o zradu na voličích, když prezident vyšachoval z jednání o vládě politické strany, které voliči legitimně zvolili do Poslanecké sněmovny.

Michal Pohanka

Po předčasných volbách na podzim roku 2013, v nichž zvítězila ČSSD v čele s Bohuslavem Sobotkou, který byl předsedou strany řádně zvolen na sjezdu své strany, se prezident pro změnu zúčastnil v Lánech schůzky s několika vedoucími politiky ČSSD z tzv. zemanovského křídla strany, kteří chtěli provést vnitrostranický puč s cílem Sobotky se zbavit.

Jako zradu na voličích, kteří ve volbách dali své hlasy ČSSD s tím, že v případě jejího vítězství bude Sobotka premiérem, či jako zradu na delegátech řádně svolaného sjezdu ČSSD, který Sobotku do čela strany zvolil, svoje jednání Zeman tehdy evidentně neviděl.

Mnoho občanů ale ano. I proto může brát jeho popis formování koalic proti hnutí ANO coby „zrady na voličích“ dnes jen málokdo vážně.