Jiří Pehe: Kdo jsou hvězdy prvního roku Fialovy vlády

26. prosinec 2022

Vláda Petra Fialy si jistě zaslouží za mnoho věcí kritiku, jako třeba za ne vždy efektivní komunikaci či příliš pomalé rozhodování o některých důležitých opatřeních. Obecně lze o ní říct, že byla mnohem lepší v zahraniční politice než v té domácí a že se zhostila na jedničku českého předsednictví Evropské unie.

Je ale doba Vánoc, takže se podívejme na pozitivní stránky působení vlády, konkrétně na několik jejích nejlepších členů. Začít lze premiérem Petrem Fialou. Ten v roce 2022 vyrostl z politika, který v čele Občanské demokratické strany působil sice kompetentně, ale poněkud nevýrazně, v opravdovou politickou osobnost.

Čtěte také

Ochutnávku toho, jak si povede v čele vlády, jsme dostali už během obtížných jednání o jmenování jeho vlády s prezidentem Milošem Zemanem, který navzdory nesouhlasu s některými ministry přijal nakonec všechny Fialovy návrhy.

Fiala se pak ukázal jako politický lídr evropského formátu během prvních měsíců války na Ukrajině. Politický kapitál, který získal, beze zbytku využil v druhé polovině roku coby premiér předsednické země EU. Česká republika má tak v jeho osobě v čele po dlouhé době státníka.

V krizích se ukáže, kdo je kdo

Možná nejpříjemnějším překvapením během prvního roku působení Fialovy vlády je ministryně obrany Jana Černochová. Nejen proto, že se s ní při nástupu nepojila vysoká očekávání – veřejnosti byla známa především jako občas poněkud zbytečně hádavá poslankyně za ODS. Nyní ale už rok působí velmi úspěšně v čele ministerstva, které během války na Ukrajině prošlo skutečnou zatěžkávací zkouškou.

Čtěte také

Černochová hrála zásadní roli v rychlé vojenské pomoci Ukrajině. Byla v této práci efektivní a přímočará. Ale nezapomínala ani na českou armádu, takže se v posledních měsících spustil i proces modernizace českých ozbrojených sil.

Své vládní role se na jedničku zhostil také ministr zahraničí Jan Lipavský z Pirátské strany. Ačkoliv právě on byl trnem v oku prezidentu Zemanovi, který původně chtěl jeho jmenování do vlády blokovat, Lipavský velmi dobře navigoval v mezinárodní krizi, která vypukla po ruské invazi na Ukrajinu.

Byl vidět, jeho postoje byly jasné a principiální – to se nedá říct o všech jeho předchůdcích. Stal se silným hlasem české zahraniční politiky navzdory tomu, že prezident Zeman se dál pokoušel dělat vlastní zahraniční politiku, a dokonce odmítal Lipavského zvát na hradní setkání věnovaná této problematice.

Čtěte také

Nadstandardně dobré politické představení nabídl během prvního roku ve vládě i ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek. Jeho tým dokázal ve spolupráci s lidmi okolo premiéra připravit v rekordně krátkém čase velmi úspěšné předsednictví České republiky v Radě EU. Sám Bek se na evropské scéně stal respektovanou politickou osobností.

Poslední z politických hvězd prvního roku Fialovy vlády je ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Zatímco na domácí frontě čelil občasné kritice kvůli pomalému tempu boje vlády s rostoucími cenami energií, na evropské scéně se zapsal jako politik, který dokázal zprostředkovat uzavření několika důležitých dohod, pokud jde o zastropování cen energií a plynu. Musel přitom navigovat v rozbouřených politických vodách, protože některé velké země, zejména Německo, měly s určitými návrhy problém.

Jiří Pehe

Říká se, že v těžkých dobách a krizích se ukáže, kdo je kdo. V dobrém světle se samozřejmě ukázali i někteří další ministři, zatímco jiní nebyli buď vidět, anebo svoje role ne úplně zvládali. Zůstaneme-li ale u těch, kdo v těžké době zazářili, lze argumentovat, že historie si bude pamatovat jména Fiala, Černochová, Lipavský, Bek a Síkela.

Autor působí na New York University Prague

autor: Jiří Pehe
Spustit audio