Jiří Pehe: Českou parlamentní levici čeká test přežití

10. srpen 2020
Jan Hamáček

Nadcházející volby do krajských zastupitelstev a sedmadvaceti senátních obvodů mohou být skutečnou pohromou pro českou parlamentní levici.

Posloucháte rádi komentáře a glosy? Všechny najdete na stránkách mujRozhlas.cz

Je téměř jisté, že zejména sociální demokraté utrpí značné ztráty v senátních volbách. V roce 2014 získala strana deset senátorských křesel, nejvíc ze všech politických stran. Obhájit je bude při jejím současném postavení na české politické scéně v podstatě nemožné. Otázkou spíše je, kolik křesel ČSSD ztratí. I obhajoba jednoho senátorského křesla, které získali v roce 2014 komunisté, bude těžká.

Čtěte také

Ještě hůře jsou na tom obě strany v krajských volbách. ČSSD se umístila v roce 2016 druhá za hnutím ANO, s patnáctiprocentní celostátní podporou. To se jí vzhledem k jejím současným preferencím skoro jistě nepodaří zopakovat. A to samé platí pro komunisty, kteří získali přes deset procent hlasů.

Návrat se spíše nekoná

Obě strany ztratily od roku 2016 velké množství voličů na úkor hnutí ANO a nezdá se, že by se v těchto krajských volbách jejich bývalí voliči chystali k návratu. Průzkumy stranických preferencí setrvale ukazují, že obě strany se pohybují těsně nad pětiprocentní hranicí. A ačkoliv podpora pro ně regionálně kolísá, nebudou po volbách skoro jistě v situaci podobné té z roku 2016, kdy se jim podařilo vyšachovat hnutí ANO z vládnoucích koalic v několika krajích.

Čtěte také

Komunisté postupně upadají ve stranických preferencích, zdá se, z takříkajíc „demografických“ důvodů. Členstvo i voličstvo strany je staré a strana neudělala v posledních letech nic, co by k ní mohlo přilákat nové voliče. KSČM navíc kromě voličů, kteří přeběhli k Andreji Babišovi, ztratila nacionalistické voliče, které byla schopná k sobě lákat do doby, než se vynořily nacionálně-populistické subjekty, jako jsou hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury a Trikolóra.

ČSSD momentálně cílí na voliče, které efektivněji oslovuje Babiš. Strana neudělala pod vedením Jana Hamáčka v podstatě nic pro oslovení mladších voličů z měst, navíc pokračuje ve svojí sebevražedné politice vnitřních sporů. Odešlo z ní několik výrazných tváří, jako byl liberálně orientovaný plzeňský hejtman Josef Bernard. A některé výrazné tváře odpadly i na druhé straně spektra – kupříkladu Jiří Zimola v Jihočeském kraji.

Vnitřní rozbroje

Navíc se strana dostala do vnitřních sporů i kvůli zásahům stranického vedení do kandidátek v některých krajích a zprávám o tom, že Hamáčkovi nyní radí bývalý předseda strany a premiér Jiří Paroubek. Zejména prosazení Paroubkova dlouholetého chráněnce Petra Bendy, v minulosti obviňovaného z korupce, na čtvrté místo ústecké kandidátky vyvolalo ve straně pozdvižení. Ústecká organizace se bude dokonce možná soudit.

Hamáček odbyl kritiky pozoruhodným výrokem: „Na kandidátce máme ty, kteří se za ČSSD nestydí.“ Lze jen ironicky podotknout, že teď ještě potřebuje hamáčkovské vedení přesvědčit dostatečný počet voličů, že se nemají stydět za takovouto ČSSD.

Jiří Pehe

Pokud KSČM a ČSSD ve volbách propadnou, dají se očekávat nemalé vnitřní spory. Volby do sněmovny jsou už příští rok a oběma stranám reálně hrozí propad pod pětiprocentní hranici volitelnosti. Důvod k obavám má v takovém případě ovšem i Babiš. Případná sněmovní absence dvou stran, které v současnosti umožňují existenci jeho vlády, by ho i při dobrém volebním výsledku mohla stát po volbách v roce 2021 premiérské křeslo.

Autor působí na New York University Prague

autor: Jiří Pehe
Spustit audio

Související