Jiří Pehe: Babišova vláda zatím především oslabuje instituce státu a liberální demokracie
Strany, které tvoří vládu Andreje Babiše (ANO), před volbami především slibovaly, že zlepší údajně špatnou ekonomickou a sociální situaci v zemi. Zejména hnutí ANO vykreslovalo Českou republiku po čtyřech letech vlády Petra Fialy (ODS) jako zemi na pokraji katastrofy. Prvním šesti měsícům jejich působení ovšem nedominují snahy o ekonomické a sociální reformy, které by údajně špatný stav země napravily, ale snahy oslabovat různými způsoby pilíře liberální demokracie.
Navíc i mezi vládními kroky, které míří na změny v oblasti hospodářství, je kromě víceméně nekontroverzního znovuzavedení elektronické evidence tržeb a zvýšení rodičovského příspěvku hned několik, které jsou problematické.
Čtěte také
Tím hlavním bylo prosazení státního rozpočtu se schodkem, který porušil zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.
Už v tomto případě se ukázalo, jak se nová vláda bude stavět k pravidlům hry. Místo toho, aby nejprve změnila zákon, přijala rozpočet porušující existující zákon s výmluvou, že ho vlastně kvůli specifickým okolnostem neporušuje.
Novela zákona přijatá později rozpočtová pravidla v podstatě jen vychytrale rozmazala. Do deficitů se nemají započítávat výdaje na strategické stavby v oblasti dopravní infrastruktury a modernizaci jaderných bloků, nebo některé výdaje na obranu. Zákon také umožňuje vládě zvýšit celkové výdaje státního rozpočtu až o deset procent při zhoršení bezpečnostní situace.
Střet s občanskou společností
Vláda ale měnila pravidla hry zejména mimo ekonomiku. Symbolem je vládní návrh zákona, kterým mají být veřejnoprávní média nově financována ze státního rozpočtu.
Předložený návrh by tato média finančně výrazně oslabil a učinil zranitelnými vůči politickému ovlivňování. Neexistují záruky, že v budoucnosti nemohou být zcela rozvrácena.
Čtěte také
O rozvrácení dosavadního relativně dobře fungujícího systému se vládní koalice snaží i s pomocí nového zákona o státní službě, který by zbavil státní zaměstnance speciální ochrany.
Dosud platný zákon byl přitom přijat pod tlakem Evropské unie, která chtěla mít záruky, že v členské zemi, v níž se rozdělují evropské dotace, existuje nezávislá profesionální státní správa.
Vládní koalice také změnila takzvaný nominační zákon, který změkčuje kritéria pro výběr osob do řídících a dozorčích orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu.
Čtěte také
Jak změny v nominačním zákoně, tak destrukce stávajícího zákona o státní službě mají zjevně usnadnit dosazování lidí spojených s vládní koalicí do státní správy a dozorčích orgánů.
Stalo se skoro už pravidlem, že zákony mířící na změny v dosavadním fungování státu a na oslabování pilířů liberální demokracie jsou předkládány jako poslanecké návrhy, což vládní koalici umožňuje obejít připomínková řízení.
Nejnovějším příkladem je návrh zákona, kterým chce skupina poslanců změkčit zákon o střetu zájmů. Návrh je nepokrytě šitý na míru premiérovi Babišovi, jehož střet zájmů zkoumá Evropská komise, která pozastavila vyplácení evropských dotací firmě Agrofert.
Čtěte také
Legislativní kutilové mezi poslanci vládní koalice také přišli s návrhem, aby neziskové organizace, které vyvíjejí politickou činnost a jsou financované ze zahraničí, měly povinnost se registrovat ve speciálním registru.
Je prý nutné zamezit tomu, aby se veřejné peníze využívaly pro politický aktivismus. Po vlně kritiky poslaneckého návrhu se práce na návrhu zákona ujalo ministerstvo vnitra, ale cíle zůstávají stejné.
Skoro všechny tyto návrhy dostanou Českou republiku do kolize s Evropskou unií. Kupříkladu návrh zákona o změně financování veřejnoprávních médií odporuje evropské směrnici požadující pro média veřejné služby stabilní a předvídatelné prostředí.
Proti požadavkům Unie jde i nový zákon o státní službě. Některé další vládou prosazené změny docela jistě skončí u Ústavního soudu.
Proč vládní koalice o tyto změny usiluje, se dá vysvětlit snad jen nesystémovým charakterem některých vládních stran. V praktické rovině totiž vláda nedosáhne s pomocí plánovaných změn žádného zlepšení situace u nás, ale zato ji čeká bouřlivý střet s občanskou společností a s evropskými institucemi, které mohou Českou republiku finančně i jinak penalizovat.
Autor je politolog a publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
