Jiří Leschtina: Zemanova umíněná cesta na tribunu zla

Šéf zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček to obhajoval v rozhovoru pro televizi DVTV mimo jiné tím, že Zeman postupuje v souladu s premiérem, který s jeho cestou do Moskvy vyjádřil souhlas.

V tom je ale právě ta potíž. Zeman se účastní vzpomínkové akce, na kterou kvůli Putinově imperiální agresi na Ukrajině nedorazí naprostá většina státníků zemí Evropské unie.

Za této situace bude Zemanova přítomnost na jedné tribuně s ruským prezidentem i severokorejským diktátorem Kim Čong–unem obrovskou ostudou České republiky. Proto se měl její premiér od Zemanovy cesty srozumitelným způsobem distancovat.

Jak to měl udělat? Docela jednoduše. Stačilo decentní prohlášení, že premiér vzhledem k tomu, co se událo na Ukrajině a na Krymu nepovažuje za vhodnou účast hlavy státu na defilé ruských ozbrojených sil.

Čtěte také

Prezident totiž, ať chceme nebo nechceme, reprezentuje naši republiku navenek. Takhle to máme v Ústavě. A jestliže vyrazí vzdát hold armádě, která porušuje mezinárodní právo a napadá sousední svrchovaný stát? Pak posunuje naši zemi ze světa západních demokratických hodnot blíž k režimům, kde vládne svévolné právo autokratů nebo rovnou diktátorů.

Tím spíš by bylo na místě Sobotkovo odmítnutí Zemanovy cesty. Jako důrazné připomenutí, že posun k siločárám Kremlu je snad snem českých putinofilů, ale nikoliv zahraniční politikou vlády.

Držitelé klíčů od Korunní komory, Miloš Zeman a Bohuslav Sobotka |foto: Filip Jandourek

Sobotka ale prezidenta víc než srozumitelně podpořil. S argumentem, že přes sto tisíc ruských vojáků, kteří zahynuli při osvobození Československa, nemůže za současnou politiku Putina. To jistě ne.

Ale lze také říci, že Putin svou současnou politikou pošlapává památku padlých ruských vojáků tím, že žene jejich následovníky do dalšího válečného konfliktu, který má jasně dobyvatelský charakter. Nebo snad nepadli ti vojáci za mír?

Uctít památku obětí války lze přece i jinak než postáváním na Putinově tribuně. Když slovenský prezident Kiska odmítl Putinovo pozvání do Moskvy, zároveň oznámil, že 8. května hodlá rozsvěcovat svíčky na co nejvíce hrobech padlých vojáků Rudé armády od východu na Dukle až po západ na Slavíně. A vyzval spoluobčany, aby se k němu připojili.

Čtěte také

Takového gesta, jež opouští hranice běžné politiky, se od našich představitelů asi nedočkáme. Nic nám však nebrání, abychom se Kiskovým příkladem inspirovali jako občané. Koneckonců je to naše společná historie a společní hrdinové.

Rozsvícení svíček na jejich hrobech tentokrát nemusí být jen uctěním jejich oběti. Ale také projevem nesouhlasu s českým prezidentem, jenž zneužívá památky mrtvých k podpoře všemocného vládce, který už zase mění Rusko v říši zla.