Jiří Leschtina: Volba občanských demokratů? Uměřená korekce nebo trhnutí kormidlem
Už samotný fakt, že občanští demokraté přesunuli nadcházející kongres z dubna na leden, svědčí o nejistém až vypjatém rozpoložení, v němž ODS vstoupila do opozice. Jednu jistotu ale mít může: že se ujímá opoziční role v nesrovnatelně lepší kondici než v roce 2013, kdy její vláda padla pod tíhou skandálů a prorůstání byznysu do politiky.
Čtěte také
ODS tentokrát končí vládní angažmá po důstojné volební prohře koalice Spolu a s vyrovnaným mixem úspěchů a chyb, srovnatelným s výkony řady vlád v evropských demokraciích. To všechno je výsledkem dvanáctileté předsednické éry odcházejícího Petra Fialy, který poprvé stanul v čele skomírající strany 18. ledna 2014.
A je vskutku symbolické, že jeho nástupce teď bude zvolen delegáty kongresu v podstatě na den přesně po dvanácti letech.
Zpohodlnění strany
Fialovo rekordní působení v čele ODS se ale také projevilo úpadkem politické soutěže v jejích nejvyšších sférách, když v pěti dalších volbách šéfa strany neměl Fiala jediného protikandidáta. Tahle nesporná anomálie přispěla ke zpohodlnění až zatuchlosti strany jako takové.
Čtěte také
Důsledkem je situace, kdy po volební prohře, která by měla rozbouřit stranické vody odzdola nahoru, se o předsednický post uchází jen dva kandidáti. Stávající místopředseda strany a exministr dopravy Martin Kupka a proti němu šestatřicetiletý místostarosta stotisícového městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan.
Martin Kupka je v této chvíli jasným favoritem, do značné míry zaslouženě. Vždyť mezi loňskými volebními lídry za ODS Kupka poutal největší pozornost hned po Fialovi a ve středních Čechách posbíral nejvíc preferenčních hlasů v boji s takovými rivaly, jako byli Plaga, Rakušan, Bartoš, Okamura či Turek.
Přesto Kupkova kandidatura jako by odrážela povolební schizofrenii strany, v níž všichni podvědomě cítí a mluví o tom, že se něco musí změnit. Zároveň ale krajské nominace sbírá výrazný člen Fialovy sestavy, která prohrála volby, a který reprezentuje přímou návaznost na minulé stranické vedení. Lze od něj čekat spíš uměřené korekce než jakýkoliv převrat.
Výrazné změny?
Naproti tomu Radim Ivan kolem sebe shromažďuje generační souputníky a obráží stranu s programem radikálních změn, které, pokud vůbec kdy v ODS zaznívaly, byly potlačovány v zárodku. Například by chtěl prosadit zapojení všech členů do rozhodování o volebních kandidátkách nebo přímou volbu předsedy strany.
K programovému zpestření a oslovení nových voličů by podle něj přispělo zakládání názorových frakcí, v nichž by se sdružovali vyznavači různých středopravicových vizí. Ivan dokonce otevřeně mluví o tom, že silnou frakcí uvnitř ODS by se mohla stát i TOP 09. Což je jeden z mála perspektivních výhledů na další integraci pravice, který ovšem obě strany dál vehementně odmítají.
Zatím to ale nevypadá, že povolební kongres ODS vyslyší výzvy Radima Ivana a jeho platformy Česko+ k výrazným a do jisté míry i riskantním změnám. Sílu jejich volání už ale nebude možné nadále ignorovat. Zvlášť v těchto bouřlivých časech, kdy úzkostlivé obavy před trhnutím kormidlem mohou ODS dřív nebo později poslat už rovnou pod hladinu.
Autor je publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
