Jiří Leschtina: Vláda nezařadila SPD do zprávy o extremismu? Marná snaha o únik před realitou
V minulých dnech vláda schválila Zprávu o extremismu a předsudečné nenávisti za rok 2025, do níž ministerstvo vnitra nezahrnulo vládní SPD. Navzdory tomu, že právě loni státní zástupce obžaloval toto hnutí i Tomia Okamuru za šíření nenávisti. Kvůli xenofobním předvolebním plakátům, na nichž byl i muž tmavé pleti, třímající zakrvácený nůž.
Absurditu situace jen umocňuje fakt, že letos v červnu skutečně byla SPD za plakáty vyvolávající nenávist nepravomocně odsouzena k třímilionové pokutě.
Čtěte také
V podstatě je ale tento pokus ministra Lubomíra Metnara o únik před realitou snadno vysvětlitelný. Těžko mohl coby povolný politik hnutí ANO úředně ocejchovat jako extrémistickou Okamurovu SPD, s níž ANO vládne. Tím spíš ale stojí za pozornost, jak Metnar vynechávku SPD obhajuje.
Podle něj výroční zpráva o extrémismu má být odborně technický dokument, a nikoliv nástroj politického boje. Jeho účelem je popisovat bezpečnostní hrozby, ne vytvářet prostor pro politické interpretace. To je ovšem od ministra jen chabý pokus o zamlžení podstaty věci.
Nenávist vůči Ukrajincům
Extremismus není technokratický rébus, ale bytostně politický problém.
Čtěte také
Je to nástroj k vyvolávání strachu, nenávisti a nejtemnějších pudů, který slouží extrémistům a autoritářům k podkopávání základních principů demokratického státu a rozleptávání společenské soudržnosti.
Koneckonců samotné ministerstvo vnitra ve svých materiálech výslovně označuje extremismus a předsudečnou nenávist jako jedno z hlavních bezpečnostních rizik pro Českou republiku i Evropu. A je to ministr tohoto resortu, kdo má odpovídat za jasnou politickou strategii vládního boje proti extremistům, proti vyvolávání nenávisti vůči jakékoliv skupině lidských bytostí.
V duchu této zodpovědnosti měla být součástí zprávy o extremismu i informace o obžalobě na SPD.
Čtěte také
A to tím spíše, že už známe odsuzující verdikt Obvodního soudu pro Prahu 1, v němž soudkyně Ivana Tichá mimo jiné uvádí: „Problémem volební kampaně obžalované strany je to, že stavěla skupiny vůči zbytku obyvatelstva České republiky do pozice „oni a my“. Tato polarizace může vést – a podle mého názoru vede – k tomu, že v lidech vzroste strach, případně závist, a to vede následně k nenávisti vůči skupinám osob.“
Tímto úhlem pohledu ovšem můžeme hodnotit řadu rasistických a xenofobních výroků Tomia Okamury, jehož vládní poslanci svorně odmítli vydat k trestnímu stíhání. Například když popíral existenci koncentračního tábora pro Romy v Letech. Nebo navrhoval, aby Romové usilovali o vlastní stát a Česko podpořilo jejich vystěhování.
Nebo když v současnosti podněcuje nenávist vůči uprchlíkům z Ukrajiny. Patří sem i Okamurovo souznění s kremelskou propagandou, kdy například mluvil o napadené Ukrajině jako o „semeništi neonacistů“.
Zkrátka není pochyb, že SPD se svým vůdcem do zprávy o extremismu patřilo a patřit nepřestává. A pokud Andrej Babiš uvrhl své hnutí ANO do vládní spolupráce s SPD, pak i pro premiéra platí: Kdo vládne s extremisty, je nejen zodpovědný za jejich šílenosti, ale sám do extremismu upadá.
Autor je publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
