Jiří Leschtina: Uvízne znovu Babiš ve svěrací kazajce střetu zájmů?
Již tři soudy v Česku dospěly k závěru, že Andrej Babiš jako premiér plně ovládal přes svěřenské fondy koncern Agrofert. Což lze vnímat i tak, že Babiš po celé roky lhal veřejnosti, když tvrdil, že se odstřihl od průmyslového konglomerátu, který od jeho vlády nezákonně pobíral miliardové dotace.
Soudní verdikty jsou plně v souladu se závěry, k nimž Evropská komise dospěla už před pěti lety. A samotný Babiš nakonec jen potvrdil svůj střet zájmů, když loni v prosinci rozpustil svěřenské fondy, jež měl od počátku pod palcem. A hlavně – po celou dobu mu z nich plynuly veškeré zisky.
Čtěte také
Po zrušení fondů Babiš poznamenal, že žádná zákonná překážka mu nyní coby poslanci nebrání, aby držel akcie holdingu Agrofert. Mlčením ale přechází otázky, jak by naložil se svým střetem zájmů, pokud by v případě vítězství ve volbách znovu vstoupil do vlády.
Babiš jen utrousil na sociální síti, že v takovém případě vše vyřeší „v souladu se zákony České republiky, jak tomu bylo vždy“. Což není zrovna uklidňující ujištění vzhledem k tomu, že zatím vždy byl Babišův přístup k jeho střetu zájmů na hony vzdálen tomu, co požaduje zákon.
K Orbánovi a Ficovi
Co tedy zbývá Andreji Babišovi, když jeho podvod se svěřenskými fondy demaskují i tuzemské soudy, které podle předsedy hnutí ANO jako jediné (a nikoliv Brusel) mohou vykládat českou legislativu?
Čtěte také
Pokud by nechtěl jako staronový premiér znovu uvíznout ve svěrací kazajce střetu zájmů, přicházejí v úvahu jen dvě veskrze čistá řešení. Prodej Agrofertu nebo varianta, že jeho firmy přestanou čerpat národní i unijní dotace a nebudou soutěžit ve veřejných zakázkách.
První možnost protiřečí Babišově polistopadovému vzestupu, kdy zásadního ekonomického a posléze i mocenského vlivu dosáhl dravčím nabýváním obrovského majetku zejména v klíčovém agrochemickém odvětví. A nelze čekat, že by se jen tak vzdal své oligarchické základny.
Druhá varianta pak odporuje byznysové podstatě Agrofertu, podnikajícího hlavně v oborech silně navázaných na veřejné peníze. Jejichž tok do agrofertích držav může Babiš coby premiér vždy zdárně usměrňovat.
Čtěte také
Poté, co Babiš zrušil svěřenské fondy, se ale objevily i spekulace, že se stahuje do pozadí. Že by nemusel v příští vládě hnutí ANO zasednout a stranu by mohl dál dirigovat se zákulisí po vzoru Jaroslawa Kaczynského.
Spíš než ke Kaczynskému ale má Babiš blíž k Orbánovi a Ficovi. Tedy k politikům, které zásadně proměnila ztráta moci. A po jejím znovunabytí dělají všechno pro to, aby o ni znovu nepřišli. Včetně útoků na právní stát, veřejnoprávní média či občanskou společnost. A je otázkou, zda právě v jejich autokratickém opevňování pozic se neshlíží Babiš v touze po satisfakci poté, co sám zažil hořký odchod ze Strakovy akademie.
Z Babišových sporadických náznaků se tak jeví jako pravděpodobné, že by po vstupu do vlády převedl akcie Agrofertu na své nyní již dospělé děti. Čímž by formálně vyhověl zákonu.
Za předpokladu ovšem, že by se i tak jako premiér zdržel jakéhokoliv usměrňování dotačních toků do Agrofertu v držení svých ratolestí. Sázet na něco takového by ale po všech zkušenostech s Babišem bylo jen slepou pošetilostí.
Autor je publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
