Jiří Leschtina: Slovenské osekání komunistických a estébáckých důchodů budiž inspirací i pro Česko
Slovenský parlament přijal zákon, nad kterým bychom měli zpozornět. Tamní zákonodárci snižují penze vrcholným představitelům komunistického režimu včetně příslušníků Státní bezpečnosti, která byla klíčová pro udržení totalitní moci v Československu.
A už jenom proto, že jsme se Slováky po 40 let sdíleli všechny hrůzy totality ve společném represivním státě, bylo by žádoucí, aby se rozhoupali i čeští zákonodárci. A přišli s normou, jak osekat nezaslouženě přemrštěné důchody i tuzemským prominentům a vykonavatelům starého režimu.
Čtěte také
Stejně jako na Slovensku také u nás se jistě vynoří námitka: Proč teď, po 30 letech? Na to je jednoduchá odpověď: Pokud k tomu neměly odvahu dřívější vlády, není to důvod, proč by to neměla udělat příští politická reprezentace, vzešlá z podzimních voleb.
Třicetiletá prodleva jen do neúnosnosti zesílila nespravedlnost, kterou si s sebou vláčíme ze starého režimu. A sice, že iniciátoři a vykonavatelé komunistických zločinů a nezákonných represí si užívali a dosud užívají stáří na úrovni, o jaké se může jen snít bývalým politickým vězňům a dalším pronásledovaným.
Agent StB v čele vlády
Jejich pronásledovatelé – vrcholní komunisté, zaměstnanci a funkcionáři Státní bezpečnosti a dalších totalitních institucí – byli za své služby odměňováni kariérními vzlety a nadprůměrnými platy. Z nich jim byly vypočítány nezaslouženě vysoké důchody a výsluhy, které se promítají i do výše vdovských či vdoveckých důchodů.
Čtěte také
Naproti tomu lidé, kteří aktivně vystupovali proti zločinnému komunistickému režimu, bojovali za svobodu a respektování lidských práv, museli strávit velký kus svého života ve vězení i ve společensky podřadných, mizerně placených zaměstnáních. Tito stateční občané, velmi často i vysokoškolsky vzdělaní, tak byli svými pronásledovateli odsouzeni k živoření s podprůměrnými, až minimálními důchody.
Ve slovenském parlamentu odpůrci zákona, napravujícího tyto křivdy alespoň v mezích omezených možností, namítali: norma je postavena na principu kolektivní viny, popírá právní stát a je retroaktivní. Proti tomu ovšem můžeme postavit příklad Polska, kde podobný zákon přijala vláda Donalda Tuska. Opatření přezkoumával jak polský ústavní soud, tak Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku a oba tribunály ho shledaly v souladu s právem.
Čtěte také
Čeští zákonodárci se navíc mohou opřít o lustrační zákon, zamezující v přístupu k určitým místům ve státní správě vybraným reprezentantům komunistického režimu. K nim patří i komunističtí funkcionáři, od okresního tajemníka výše, nebo příslušníci Státní bezpečnosti. Nic nebrání tomu, aby se na podobný okruh lidí vztahoval nový zákon o osekání penzí.
Slovenský zákon líčí důvodová zpráva i jako „varování do budoucnosti, že porušení lidských práv a svobod ze strany jakéhokoliv režimu nebudou tolerovány a osoby, které takový režim podporují, nebudou za svou službu v jeho prospěch žádným způsobem privilegované“.
To je aktuální i v Česku, kde někdejší člen KSČ evidovaný jako agent Státní bezpečnosti stojí v čele vlády, podporované nepřebudovanou komunistickou stranou, která se hlásí k výdobytkům starého režimu. A kde zpochybňování demokratických praktik a vlády práva nabírá na obrátkách.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
