Jiří Leschtina: Ruští predátoři, vítejte na náměstí Borise Němcova
Bylo jen otázkou času, kdy Rusko s nadutostí sobě vlastní zareaguje na pojmenování pražského prostranství před svým velvyslanectvím po zavražděném opozičním politikovi Borisi Němcovovi.
Samotný Kreml se před oficiálním aktem držel docela zpátky. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov jen prohlásil, že přejmenování je „patrně svrchované právo úřadů města“.
Čtěte také
Ten pravý ruský nářez přišel o týden později, když mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ono svrchované rozhodnutí Prahy počastovala přídomky typu „divné, divošské, absurdní“.
Paní Zacharovová se v obsáhlém vyjádření mimo jiné pozastavuje nad tím, proč se české úřady touto formou podpory ruské opozici zaměřují jen na její zemi. „A co s opozicí německou, italskou, francouzskou. Plánuje se podpora opozici ve Francii například zřízením pomníku žlutým vestám?“ táže se ruská diplomatka.
Na to je až mrazivě jednoduchá odpověď. V Německu, ve Francii a dalších západních demokraciích se lídři opozice, protivládní novináři a další oponenti režimu nevraždí kulkou ani smrtícími jedy, jak jsme tomu svědky v případě Ruska.
Agenti ruských tajných služeb
Čtěte také
Není ani nic známo o tom, že by na Západě byli kriticky smýšlející oponenti vlády anebo třeba jen pouze ekologičtí aktivisté vystaveni promyšlenému a permanentnímu tlaku, vsazování do kriminálů, vynalézavě šikanováni nebo zavalováni vyhrůžkami, že se jejich děti taky jednou nemusejí vrátit ze školy.
Ani nejsou k dispozici informace, že by západní nevládní organizace, které získaly zahraniční grant, byly státními úřady vedeny jako „cizí agent“ a samy se tak musely potupně prezentovat.
To všechno se ale odehrává v Putinově represivním a stále diktátorštějším režimu. A noční poprava Borise Němcova na mostě kulkou nájemného vraha jen pár desítek metrů od sídla vládce Ruska byla hrůzným varováním a preludiem toho, co se od té doby naplňuje: důsledného utahování šroubů, roztáčení dalších kol hromadných represí, zastrašování obyvatelstva.
Čtěte také
Vladimir Putin prohlásil, že bude dělat všechno proto, aby byli organizátoři Němcovovy vraždy po zásluze potrestáni. Výsledek známe: Odsouzena byla pětice Čečenců, ale vyšetřovatelé nikdy nepřišli s věrohodným motivem vraždy, a už vůbec ne s osobou objednatele.
Za této situace je na místě, když stín vraždy, kterou nikdy věrohodně ruské úřady nevysvětlily, bude v podobě nové adresy dopadat na ruské velvyslanectví v Praze. Na obálkách dopisů, hlavičkách listin, navštívenkách zaměstnanců ruské ambasády bude jméno Borise Němcova symbolickým připomenutím toho, že s fyzickou likvidací ideových odpůrců se demokratický svět nikdy nesmíří.
Ruská ambasáda je podle zpráv BIS předimenzována a prošpikována agenty ruských tajných služeb. Kromě klasické špionáže ruští zpravodajci pronikají i do blízkosti českých politiků, někteří z nich si je přitom zjevně nedrží od těla.
To všechno se samozřejmě odehrává i pod taktovkou ministerstva zahraničí Putinova státu, pro který zůstává nátlak na bývalé sovětské satelity součástí oživených velmocenských spádů.
A tak ještě jeden vzkaz by měli v podtextu svých navštívenek číst ruští diplomaté z náměstí Borise Němcova: Že se český stát, jakkoliv to z chování některých jeho představitelů nevypadá, zpátky do područí Kremlu nechystá.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
