Jiří Leschtina: Při volbě radních se koalice propadá do upatlaných intrik
Disciplinované řady opozičních poslanců ANO a SPD hlasujících jako jeden muž. A proti nim dezorientovaná vládní koalice, neschopná sjednotit se na společném postupu. Takový obraz nabízí tajná volba nových členů do Rady České televize, ze které už napodruhé Fialova pětikoalice odtáhla s nepořízenou.
Pro vládní blok s jeho sto osmi sněmovními mandáty to měla být rutinní záležitost. Domluvit se na pěti demokratických kandidátech a prosadit je proti dvaadevadesáti hlasům Babišových a Okamurových poslanců.
A realita? Nejenže se koalice neshodla ani na jediném jméně a žádný z kandidátů nedosáhl na předepsanou většinu pětadevadesáti hlasů. Ale nejvíc hlasů (93 a 92) dostali dva kandidáti podporovaní opozicí – Petr Brozda a bývalý člen rady Daniel Váňa.
Podivný debakl
Čtěte také
Zástupci vládních poslaneckých klubů se přitom dušují, že shoda na společných kandidátech byla jasná. Pak si ale nelze opakovaný debakl vysvětlit jinak, než že uvnitř pětikoalice řádí skupina tak osmi až deseti záškodníků, kteří se nerozpakují vyhodit dohodu do vzduchu, a dokonce i hlasovat pro kandidáty opozice.
Vládní koalice tak selhává v naplnění jednoho ze svých nejpůsobivějších slibů ve volební kampani, který jí výrazně napomohl k vítězství nad favorizovaným Andrejem Babišem. A tím byl závazek, že upevní nezávislost a stabilitu veřejnoprávních médií coby základní podmínku pro udržení a prohlubování demokracie a právního státu.
Přitom právě před sněmovními volbami se nad Českou televizí stahovaly mraky v podobě alternativní sněmovní většiny ANO, KSČM a SPD. Ta nejprve protlačila do rady ČT úderné trio – Hanu Lipovskou, Pavla Matochu a Lubomíra Veselého –, které šlo tvrdě po krku řediteli České televize Petru Dvořákovi. A jen díky vytrvalému opozičnímu bojkotu stran dnešní vlády pak nedošlo k volbě dalších radních, po které by „antikavčí“ koalice získala potřebný počet deseti hlasů k odvolání Petra Dvořáka.
Nakonec jen díky těsnému volebnímu vítězství dvou demokratických koalic utekla Česká televize z lopaty autoritářským hrobníkům, kteří chystali její podmanění. Tím spíš je alarmující nynější neschopnost vlády doplnit radu tak, aby v ní měli většinu skutečně nezávislí demokraté.
Hezky od začátku
Čtěte také
Celá volba se tak vrací na začátek, včetně stanovení lhůty na přihlášení kandidátů, jejich představení před volebním výborem, zúžení jejich počtu a dalšího hlasování na plénu sněmovny. To potrvá několik dalších měsíců.
Přitom do půl roku by měli skončit všichni radní ČT a rozhlasu. Počítá s tím připravovaná novela mediálního zákona, podle které by volba třetiny obou rad měla připadnout senátorům. Po jejím přijetí by měly být zvoleny nové rady. Mandát jejich členů by měl i nadále trvat šest let s tím, že třetina radních se bude obměňovat každé tři roky.
Podle přechodného ustanovení by si proto radní zvolení podle nového klíče měli na prvním zasedání vylosovat délku svého funkčního období tak, aby třetina měla mandát na dva roky, třetina na čtyři a třetina na šest let.
Jak ale celý vzletně vyhlášený proces posílení nezávislosti a transparentnosti médií veřejné služby nakonec dopadne? To je ve hvězdách poté, co demokraté už jen při prosté volbě pěti radních předvádějí jen nejednotnost a intriky.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
