Jiří Leschtina: Právo veta jako noční můra Evropské unie
Na neformálním summitu lídrů EU v Kodani zatím jen testoval šéf evropské rady António Costa plán na obejití veta, kterým Maďarsko blokuje zahájení příprav na vstup Ukrajiny a Moldavska do unie. Už to je ale svým způsobem průlom.
Pokud by totiž unijní státy skutečně při otevírání vstupních kapitol opustily princip jednomyslnosti, pak by byla na místě mnohem zásadnější otázka. A sice, jak dlouho ještě může Evropská unie přešlapovat před zrušením práva veta v zahraniční politice a otázkách obrany?
Čtěte také
Nekončící válka na Ukrajině staví evropské státy před nutnost těsné vzájemné spolupráce jak při uvalování dalších sankcí na Kreml, tak při navyšování vojenské, finanční a politické pomoci ukrajinské vládě.
A zároveň by měla unie fungovat na plné obrátky v dalších věcech existenčního zájmu – zejména v posilování obranyschopnosti. To všechno tváří v tvář tomu, že Amerika se pod Donaldem Trumpem rychle posouvá k izolacionismu a k autoritářskému režimu. A přestává být (nejspíše na dlouhá léta) aktivním a důvěryhodným členem transatlantického spojenectví.
Dvacet šest je víc než jedna
V této mizérii je hrou s ohněm už samotné Orbánovo vyděračství, kdy pod hrozbou zablokování balíků pomoci Ukrajině si vynucuje ústupky Evropské komise.
Čtěte také
Například když dosáhl obnovení toku peněz z unijních fondů, které Brusel pozastavil Maďarsku kvůli Orbánově systematické destrukci právního státu.
A může být jen otázkou času, kdy Orbán nebo jiný autoritář, jehož v některé z evropských zemí vynese k moci vlna populismu, začne využívat právo veta k tomu, o co usiluje kremelský režim především. Tedy k trvalému blokování společného postupu Evropy a k rozvracení její akceschopnosti.
Samotné zrušení práva veta a jeho nahrazení kvalifikovanou většinou v zahraničních a obranných agendách ale naráží na zatím nepřekonatelnou bariéru. Hlasovat pro to by muselo všech 27 států Evropské unie. To ale zůstává v nedohlednu vzhledem k tomu, že proti odstranění jednomyslnosti jsou i politické elity řady zemí, které jinak patří k zásadním odpůrcům Kremlu a vytrvalým podporovatelům Ukrajiny.
Čtěte také
Co si tedy počít s tím, že právo veta zůstává nezrušitelným, zatímco ohrožení Evropy ze strany Ruska den ode dne sílí a vyžaduje rychlé a jednotné unijní reakce? Patrně nejpádnější odpověď na tuhle noční můru přinesl březnový summit Evropské unie, kde Viktor Orbán zvedl své veto proti pokračování vojenské a finanční pomoci Ukrajině.
Když ale na něm úporně trval, šestadvacet šéfů států a vlád se tentokrát odmítlo nechat vydírat. A další pomoc Ukrajině odhlasovali navzdory maďarskému vetu jako přílohu ke společnému komuniké.
A jak se vyrovnat s tím, že kompaktní většina států prostě Maďarsko převálcovala a zahnala do izolace? Web Seznam Zprávy tehdy citoval slova Antónia Costy, který to celé shrnul lakonicky: „Respektujeme maďarskou pozici, ale je jedna z dvaceti sedmi. A dvacet šest je víc než jedna.“
Což je přístup, který by Evropská unie měla vzít za bernou minci při pohledu na to, jak se proti ní srocují největší diktátoři světa.
Autor je publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
