Jiří Leschtina: Pavlův Ústavní soud přichází – seznamte se

25. říjen 2025

Když v minulých dnech Senát schválil dva nové ústavní soudce, završila se první zásadní mise prezidenta Petra Pavla – rozsáhlá obměna konstitučního tribunálu. Během dvou a půl roku musel vyměnit 13 z 15 členů Ústavního soudu. Což je pro srovnání o jednoho ústavního soudce více, než kolik jich jmenoval prezident Klaus během deseti let.

Logicky se s příchodem kariérního generála Pavla na Hrad objevila otázka: jak si poradí s přelomovou výzvou, vyžadující jak politickou erudici, tak rychlou orientaci v mnohovrstvém světě práva a soudnictví?

Čtěte také

Prezidentovi od počátku jedna věc hrála do karet: Složení horní komory, kterou ovládají jemu hodnotově blízké senátorské kluby vládních stran, jež podporovaly Petra Pavla v prezidentské volbě.

Jako praktické se nakonec ukázalo zřízení nominačního panelu, který prezidentovi pomáhal s vyhledáváním a proklepáváním kandidátů. Panel byl zvlášť zpočátku kritizován některými soudci nebo advokáty, že není známo, podle jakého klíče vybírá případné kandidáty, proč nakonec uspěl ten či onen a nikoliv jiný kandidát a podobně.

Což jsou námitky a požadavky, jež nelze beze zbytku uspokojit v žádném nominačním procesu. V případě Petra Pavla ale veřejnost od počátku věděla, kdo přesně prezidentovi radí při výběrů nových ústavních soudců. Což u minulých prezidentů zdaleka nebylo samozřejmostí.

Osobní integrita a věrnost nezávislosti

Rozhodující pak je celkový obraz nového Ústavního soudu. V tom Pavlově je patrné cílevědomé usilování o různorodost profesí a specializací.

Čtěte také

Zasedli v něm zástupci či zástupkyně prakticky všech právních disciplín, přicházející z nejrůznějších soudních institucí. Jsou v něm soudci kovaní v mezinárodním právu, teorii i filozofii práva. Ale také osobnosti pocházející z různých akademických prostředí a několika právních univerzit.

Nelze přehlédnout, že Petr Pavel se vystříhal nominace jakéhokoliv bývalého nebo současného politika, byť i mezi nimi by mohl najít renomovaného právníka. Čemuž se – byť v omezené míře – nebránili Klaus ani Zeman. Nejvýraznějším příkladem byl minulý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Z nových ústavních soudců nejvíce přišel do styku s politikou, zvláště s její odpudivou tváří, nástupce Rychetského v čele Ústavního soudu Josef Baxa. Ten ještě jako šéf Nejvyššího správního soudu odpálil granát, když v roce 2019 informoval veřejnost, že mu tehdejší prezident Zeman nabízel post předsedy Ústavního soudu, pokud ovlivní v jeho prospěch žaloby kvůli nejmenování profesorů.

Jiří Leschtina

Principiální postoj Josefa Baxy, kdy se odmítl zaprodat korupčnímu lákadlu hlavy státu, zřejmě byl hlavní pohnutkou, proč Petr Pavel předložil Baxovu nominaci Senátu už s úmyslem dosadit ho do čela Ústavního soudu.

Když ale podrobněji zkoumáme profesní minulost nových členů a členek Ústavního soudu, zjišťujeme, že u všech byla osobní integrita a věrnost nezávislosti právnické profese hlavním kritériem v Pavlově rozhodování. Což zásadně přispělo k tomu, že prezident se Senátem vystavěli konstituční tribunál coby silného a odolného strážce ústavnosti, s nímž budou muset počítat nejméně dvě další vládní garnitury.

Autor je publicista

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.