Jiří Leschtina: Pavlův Ústavní soud přichází – seznamte se
Když v minulých dnech Senát schválil dva nové ústavní soudce, završila se první zásadní mise prezidenta Petra Pavla – rozsáhlá obměna konstitučního tribunálu. Během dvou a půl roku musel vyměnit 13 z 15 členů Ústavního soudu. Což je pro srovnání o jednoho ústavního soudce více, než kolik jich jmenoval prezident Klaus během deseti let.
Logicky se s příchodem kariérního generála Pavla na Hrad objevila otázka: jak si poradí s přelomovou výzvou, vyžadující jak politickou erudici, tak rychlou orientaci v mnohovrstvém světě práva a soudnictví?
Čtěte také
Prezidentovi od počátku jedna věc hrála do karet: Složení horní komory, kterou ovládají jemu hodnotově blízké senátorské kluby vládních stran, jež podporovaly Petra Pavla v prezidentské volbě.
Jako praktické se nakonec ukázalo zřízení nominačního panelu, který prezidentovi pomáhal s vyhledáváním a proklepáváním kandidátů. Panel byl zvlášť zpočátku kritizován některými soudci nebo advokáty, že není známo, podle jakého klíče vybírá případné kandidáty, proč nakonec uspěl ten či onen a nikoliv jiný kandidát a podobně.
Což jsou námitky a požadavky, jež nelze beze zbytku uspokojit v žádném nominačním procesu. V případě Petra Pavla ale veřejnost od počátku věděla, kdo přesně prezidentovi radí při výběrů nových ústavních soudců. Což u minulých prezidentů zdaleka nebylo samozřejmostí.
Osobní integrita a věrnost nezávislosti
Rozhodující pak je celkový obraz nového Ústavního soudu. V tom Pavlově je patrné cílevědomé usilování o různorodost profesí a specializací.
Čtěte také
Zasedli v něm zástupci či zástupkyně prakticky všech právních disciplín, přicházející z nejrůznějších soudních institucí. Jsou v něm soudci kovaní v mezinárodním právu, teorii i filozofii práva. Ale také osobnosti pocházející z různých akademických prostředí a několika právních univerzit.
Nelze přehlédnout, že Petr Pavel se vystříhal nominace jakéhokoliv bývalého nebo současného politika, byť i mezi nimi by mohl najít renomovaného právníka. Čemuž se – byť v omezené míře – nebránili Klaus ani Zeman. Nejvýraznějším příkladem byl minulý předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
Z nových ústavních soudců nejvíce přišel do styku s politikou, zvláště s její odpudivou tváří, nástupce Rychetského v čele Ústavního soudu Josef Baxa. Ten ještě jako šéf Nejvyššího správního soudu odpálil granát, když v roce 2019 informoval veřejnost, že mu tehdejší prezident Zeman nabízel post předsedy Ústavního soudu, pokud ovlivní v jeho prospěch žaloby kvůli nejmenování profesorů.
Principiální postoj Josefa Baxy, kdy se odmítl zaprodat korupčnímu lákadlu hlavy státu, zřejmě byl hlavní pohnutkou, proč Petr Pavel předložil Baxovu nominaci Senátu už s úmyslem dosadit ho do čela Ústavního soudu.
Když ale podrobněji zkoumáme profesní minulost nových členů a členek Ústavního soudu, zjišťujeme, že u všech byla osobní integrita a věrnost nezávislosti právnické profese hlavním kritériem v Pavlově rozhodování. Což zásadně přispělo k tomu, že prezident se Senátem vystavěli konstituční tribunál coby silného a odolného strážce ústavnosti, s nímž budou muset počítat nejméně dvě další vládní garnitury.
Autor je publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.

