Jiří Leschtina: Odsouzený Dalík? Jen kolečko ve stroji korupce

2. červen 2016

„Je to dobrá zpráva pro všechny občany České republiky, že lze odsoudit i osobu z bezprostřední blízkosti předsedy vlády, která se dopustila bezskrupulózního jednání,“ prohlásil státní zástupce Adam Bašný poté, co uspěl s žalobou na Marka Dalíka, jehož Vrchní soud pravomocně poslal na čtyři roky za mříže.

Od žalobce to vyznívá jako pochopitelné zadostiučinění, ale i jako obecná pravda, proti níž lze stěží co namítat. Snad jen, že politický vliv Topolánka i Dalíka je dnes nulový, tudíž není důvod onu dobrou zprávu jakkoliv přeceňovat.

Lze se také ptát, zda soudce při překvalifikování Dalíkova trestného činu z korupce na podvod až příliš nepodlehl výpovědi Mirka Topolánka. Ten totiž tvrdil, že na něj Dalík měl příliš malý vliv na to, aby mohl zařídit rakouským zbrojařům pokračování zakázky na nákup obrněnců Pandur, za což požadoval půlmiliardový úplatek.

Tak jednoduché to ovšem není. Dalík byl pro Topolánka mužem na špinavou práci, stejně jako třeba Miroslav Šlouf pro Miloše Zemana. Právě tyhle šedé eminence rozhodují o tom, kdo či jaké informace proniknou k premiérovi, a mají na jeho rozhodování vliv zcela zásadní. Bylo by ovšem přehnané vidět zrovna v Dalíkovi a Topolánkovi hlavní symboly korupce, která u nás přerostla do masového a systémového jevu a nakonec vedla nejen k pádu ODS, ale i k přemalování celé dosavadní politické mapy.

Těmi, kdo postupně přetvořili ODS i ČSSD v pobočky neprůhledného byznysu, nebyli samotní přední politici, ale krajští bossové, kteří (ač často nestraníci) postupně ovládli stranické organizace v regionech a v systému vzájemných dohod pak rozhodovali o celostátním vedení stran i obsazení vlád.

Marek Dalík (vlevo) a Mirek Topolánek, soud

K upevnění moci zákulisních bossů došlo už za skryté velké koalice Zemanovy ČSSD a Klausovy ODS. Jejich vliv pak bytněl za premiérů Grosse, Paroubka i Topolánka. Právě za Topolánka ale byla jejich moc už tak nespoutaná, že se premiér stával jen osamělou a bezmocně přihlížející figurou. A když je Topolánek v jednom projevu vytáhl na světlo a nazval kmotry, právě oni přispěli k jeho pádu a byl vytlačen z politiky i s nerozlučným Dalíkem.

Po pádu Topolánkova nástupce Nečase ale definitivně končí i nadvláda kmotrů nad českou politikou. Kdo přichází po nich, už také víme: Andrej Babiš, který již necítí potřebu kolonizovat nějakou stranu, ale rovnou si zakládá svoji coby politickou divizi Agrofertu. A rychle si po úspěchu ve volbách upevňuje svoje politické, ekonomické a mediální impérium.

Zřejmě povzbuzen jeho úspěchem pokouší se o totéž i král hazardu a senátor Ivo Valenta. Co ale když se takováto oligarchická uskupení vymknou kontrole, stejně jako v minulosti regionální bossové? Pak se můžeme dočkat hororových časů, proti nimž byla éra kmotrů, omotávajících si kolem prstu strany, ministry i premiéry, pouhou dětskou říkankou.

Spustit audio