Jiří Leschtina: Nezavírejme oči před riziky masové vlny ruských dezertérů
Máme přijímat Rusy, prchající před povolávacími rozkazy diktátora Putina? V téhle diskusi se v zásadě střetávají dvě hlediska. A obě jsou hodná zodpovědného promýšlení.
Tím prvním je hledisko humanitární. A sice, že dezertéři, jimž hrozí v totalitním Rusku tvrdé represe včetně desetiletého kriminálu, mají podle mezinárodního práva nárok na azyl z důvodů politického pronásledování. Tím druhým je hledisko bezpečnostní, podle něhož jakákoliv nekontrolovatelná vlna ruských běženců přináší i neúnosné riziko přílivu špionů ruských tajných služeb, vyškolených pro formování a řízení putinovských pátých kolon a další podvratné akce v západních zemích.
Čtěte také
Bezesporu jsou přesvědčivé a podmanivé argumenty obhájců lidskosti a otevřenosti vůči utečencům před povolávacími rozkazy, kteří se nechtějí stát bezmocným nástrojem Putinovy fašistické diktatury.
Měli bychom být schopni vnímat hrůznost a bezvýchodnost situace celých generací, které na vlastní kůži nezažili válku. Ale ta teď vtrhává do jejich příbytků, do dvoupokojových bytů s kuchyní a příslušenstvím, aby z rodinných pospolitostí vyrvala své oběti a hnala je do smrtonosného pekla. A to nikoliv kvůli obraně napadené vlasti ale ve jménu zvrhlé dobyvačné agrese, kterou normální selský rozum nedokáže pochopit.
Tenhle humanitární étos je natolik silný, že proti němu se může zdát bezpečnostní riziko průniku agentů už ne pod krytím diplomata ale dezertéra jako něco druhotného a vlastně akceptovatelného. Prezident Miloš Zeman se v televizním rozhovoru na CNN Prima už nechal slyšet, že bychom měli azyl udělovat Rusům úplně stejně jako ukrajinským uprchlíkům. Neboť, jak doslova pravil: „Člověk, který prchá z Ruska, není bezpečnostní riziko.“
Varování
Už jen to, že takhle mluví právě Zeman, by nás mělo varovat. Ještě máme v živé paměti, jak tenhle do předúnorových časů zapřisáhlý putinovec vehementně popíral varování tajných služeb před kremelskými bezpečnostními riziky. Jak se snažil svrhnout ředitele BIS, která byla centrem boje proti kremelské páté koloně řízené z ruské ambasády, nadité Putinovými špiony až po střechu.
Čtěte také
Ale jestliže už před letošním únorem Rusko představovalo alarmující bezpečnostní riziko, které se zhmotnilo v teroristickém útoku ve Vrběticích, jak je tomu asi dnes? V době zločinné vyhlazovací války na Ukrajině, kdy už vládci v Kremlu nepokrytě hrozí Kyjevu i demokratickému Západu jadernou apokalypsou?
Žádný evropský stát včetně Česka si nemůže dovolit otevřít brány nekontrolovatelné uprchlické vlně z Ruska, které by Kreml zcela určitě využil k masovému vyslání špionů i vycvičených sabotážníků, schopných teroristických útoků na kritickou infrastrukturu v Evropě, proti nimž byly vrbětické výbuchy pouhou rozcvičkou.
A humanismus? V jeho duchu bychom měli postupovat, pokud by se u nás objevili ruští dezertéři jen v takové míře, kdy bychom je mohli podrobit standardnímu azylovému řízení a důkladnému proklepnutí kontrašpionážními službami. K jakékoliv masovější vlně, vymykající se kontrole, bychom měli přistupovat jako k nepřijatelnému bezpečnostnímu riziku.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
