Jiří Leschtina: Klaus a Zeman v cinkotu metálů

25. říjen 2019

Až při svátečním pondělku na Pražském hradě připne prezident Miloš Zeman státní vyznamenání na hruď Václava Klause, završí se tak symbolicky jejich více než dvacetileté spojenectví.

To poznamenalo tuto zemi zásadním způsobem.

Čtěte také

Jejich vytrvalé a navzájem se oživující mocenské souručenství bylo natolik těsné a osudové, že Zeman dekorováním Klause tak nějak vyznamenává i sebe samotného.

Jak Václav Klaus, tak Miloš Zeman v první polovině 90. let sehráli roli, kterou je možné vnímat i pozitivně. Klausova energie, reformní elán i důraz na co nejrychlejší privatizaci, liberalizaci cen a zahraničního obchodu byly zcela zásadní pro přechod od státní k tržní ekonomice. Klaus také rychle pochopil, že reformních cílů nedosáhne bez vytvoření silné strany jako hybatele celé transformace.

Vlastně tak Klaus svým způsobem směroval Miloše Zemana k vytvoření rovnocenné levicové alternativy v podobě sociální demokracie. Těžko ovšem mohl tehdy někdo tušit, že oba lídři nakonec zvlášť destruktivním způsobem přispějí ke zničení svých partají, které je vynesly k moci.

Něco té škodolibé radosti

Václav Klaus infikoval ODS už svým hrubým podceněním pevnějšího rámce reforem, které přispělo k hospodářským podvodům, tunelování podniků a nakonec i rostoucímu počtu krachů bank a investičních fondů.

Čtěte také

Právě v té době došlo k prvnímu propojení podnikatelů včetně různých šejdířů s nejsilnější vládní stranou, která měla pod kontrolou státní banky, poskytující levné a do budoucna často nedobytné úvěry.

Tohle také nakonec vedlo k pádu premiéra a předsedy ODS a k pozdějšímu zpečetění spojenectví Václava Klause a Miloše Zemana v autoritářském tandemu, který si pod krycím názvem opoziční smlouva rozdělil veškerou moc v zemi. Právě tehdy Klaus se Zemanem přivedli křehkou českou demokracii na samý okraj propasti.

A tehdy také začala privatizace ODS a ČSSD do rukou neprůhledného byznysu, kdy se obě nejsilnější strany staly pro bohatnoucí politické podnikatele zlatou stezkou k veřejným zakázkám, státním i evropským dotacím.

Čtěte také

To už se ale Klaus se Zemanem víceméně paralelně čím dál víc vzdalovali ODS a ČSSD až do úplného rozchodu, aby se pak pustili do systematického deptání rodných partají.

O to víc si ale oba pomáhali v prezidentských volbách. Ať už to bylo druhé zvolení Václava Klause, kdy Zeman svému příteli vyslal na pomoc do až mafiánských zákulisních rejů v Parlamentu svého muže na špinavou práci Miroslava Šloufa. Nebo soustředěná podpora Miloše Zemana v první přímé prezidentské volbě rodinným sdružením Klaus, Klausová a syn (budoucí trikolórista).

Klausova prezidentská éra vyvrcholila vyhlášením amnestie, která byla generálním pardonem pro řadu podvodníků, defraudantů a spolutvůrců tunelů z 90. let. Jak a kdy skončí prezidentství Miloše Zemana, to nevíme, ale ten zdárně pokračuje v Klausem načatém podkopání důvěry ve spravedlnost svým nátlakem na vrcholné představitele justice a státního zastupitelství.

Jiří Leschtina

V pondělním cinkotu metálů možná Zeman s Klausem pomyslí i na své pokračovatele. Zeman čím dál víc sází na Andreje Babiše a Klaus vysílá do boje svého syna. Oba veterány tak dál spojuje naděje, že zrovna tihle dva jim ještě přinesou něco té škodolibé radosti.

Autor je publicista

Spustit audio