Jiří Leschtina: Hledání „pána Lesů“ a lidovecké zatmění mysli
Jedním z klíčových závazků kabinetu Petra Fialy (ODS) ve vládním prohlášení byla politika transparentnosti a otevřenosti vůči veřejnosti. Jak vážně to ale ministerský kabinet myslí se slibem průhlednosti, která je nutným předpokladem potírání korupce a střetu zájmů?
Vláda to mohla předvést v zárodku svého působení při výběrovém řízení na generálního ředitele státního podniku Lesy České republiky. Jenže hledání jednoho z nejmocnějších manažerů v zemi rozjel lidovecký ministr zemědělství Zdeněk Nekula po čertech neprůhledně.
Čtěte také
Připomeňme si, že mluvíme o zřejmě nejbohatším státním podniku, který obhospodařuje skoro polovinu lesů v zemi a zaměstnává téměř čtyři tisíce lidí. Činnost Lesů ČR má bezprostřední dopad na ekologické poměry, na náš život v krajině. Je tedy žádoucí, aby veškeré působení tohoto gigantu, volbu generálního ředitele nevyjímaje, probíhalo pod dohledem veřejnosti.
Pak je ovšem nepřijatelný postup ministerstva zemědělství, které se rozhodlo utajit jména přihlášených uchazečů, ale také členů výběrové komise včetně kritérií, podle nichž bude rozhodovat. Mluvčí agrárního rezortu Vojtěch Bílý vyrukoval s vysvětlením, že co se týče jmen kandidátů, resort chce ochránit osobní údaje přihlášených.
Kolektivní zatmění mysli?
Proč by ale mělo být prosté zveřejnění jmen uchazečů na generálního ředitele strategické státní firmy nějakým háklivým prolomením soukromí? V duchu tohoto pomateného přístupu by například volba ředitele veřejnoprávní televize mohla probíhat do poslední chvíle v důsledném utajení, bez veřejného slyšení uchazečů.
Je to absurdní představa a není jasné, proč bychom se s ní měli smiřovat v případě státního lesnického molocha.
Čtěte také
Od počátku přitom muselo být vedení ministerstva zemědělství jasné, že snaha skrývat před veřejností zásadní parametry výběrového řízení včetně jeho hlavních protagonistů bude odsouzena k nezdaru. Však se také jména kandidátů rychle objevila v médiích.
A ukázalo se, že mezi pěticí uchazečů je i bývalý ředitel Lesů ČR Daniel Szorád, jenž momentálně čelí trestnímu stíhání kvůli údajnému porušení konkurenční doložky. A který stál v čele tohoto státního podniku v době, kdy byl šéf lidovců Marian Jurečka ministrem zemědělství ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD).
Lidovecký místopředseda Tomáš Zdechovský potvrdil internetovému deníku Seznam Zprávy, že se o možnosti návratu Szoráda mluvilo ve vedení KDU-ČSL. Podle Zdechovského ale šlo jen o neformální diskusi.
Jenže pokud výsledkem takové debaty byl vstup Daniela Szoráda mezi kandidáty, pak to vrhá na lidovecký přístup k tendru značně neblahé světlo. Jak mohlo vedení KDU- ČSL připustit kandidaturu policií vyšetřovaného Szoráda a snad si i dokonce představovat, že jeho případné dosazení do čela Lesů ČR obhájí před veřejností?
Způsob, jakým lidovci přistoupili k prvnímu prubířskému výběrovému řízení, ze všeho nejvíc připomíná kolektivní zatmění mysli, v němž pohaslo i vědomí, že také oni táhli do voleb s heslem odstavení trestně stíhaného Andreje Babiše (ANO) od moci.
Kolik takových přehmatů si vláda může dovolit, aniž by získala odér neprůhlednosti a klientelismu, ve kterém se jen těžko přesvědčuje veřejnost o nutných nepopulárních krocích a důvěryhodnost mizí v nedohlednu?
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
