Jiří Leschtina: Česko-americká smlouva o obraně jako vítězství pudu sebezáchovy

6. leden 2023

Dojednávání dohody o obranné spolupráci mezi Českou republikou a Spojenými státy, která má stanovit jasná pravidla pro působení amerických ozbrojených sil na území České republiky, se chýlí ke konci. Jak řekla Seznam Zpráv členka vyjednávacího týmu a budoucí velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová, obě země už ladí poslední detaily a text by měl být hotový do konce února.

Pokud to skutečně vyjde, pak to bude dobrá zpráva o nečekaně hladkém průběhu dojednávání. Vždyť vlastní rokování o smlouvě, kterou Spojené státy uzavřely již se čtyřiadvaceti zeměmi NATO včetně Polska a Maďarska, začalo před sedmi měsíci.

Čtěte také

Pro připomenutí – poslední obrannou dohodu uzavřely Spojené státy se Slovenskem a její dojednání trvalo několik let. Dokument umožňuje americké armádě využívat vojenská letiště Kuchyňa a Sliač, určuje, za jakých podmínek budou moci ozbrojené síly USA vstupovat na slovenské území, řeší otázky jurisdikce nad příslušníky armády USA, najímání místních pracovníků a nastavuje další nástroje pro součinnost s americkou armádou.

Přitom právě kolem této dohody, ratifikované jen několik dní před ruským vpádem na Ukrajinu, se rozpoutala na Slovensku divoká diskuse, vzplanuly protiamerické vášně. Opoziční populisté a extrémisté hřímali o ztrátě suverenity, padala slova o okupaci, zrádcovství. Dohodu tepal i generální prokurátor Maroš Žilinka, který ji označil za horší, než byla smlouva uzákoňující pobyt sovětských vojsk po okupaci Československa v srpnu 1968.

Válka mění dynamiku všeho

Jaké nálady a politické reakce na naši dohodu s USA lze očekávat v Česku? Koneckonců máme zkušenost s vlnou bouřlivých diskusí i demonstrací, které se vzedmuly proti projektu Američanů na umístění radaru protiraketové obrany v Brdech, nakonec odvolaném Barackem Obamou.

Čtěte také

Křičelo se o ztrátě suverenity, nepřípustnosti americké vojenské základny, na níž byl radar pasován. Ale také o zvýšení bezpečnostního rizika, kdy v případě konfliktu s Ruskem by se radar stal jedním z prvních cílů.

Dnes se ale nebavíme o bezpečnostním riziku, ale o existujícím bezprostředním ohrožení naší bezpečnosti. Putinův vpád na Ukrajinu, po jejímž zničení kremelské plány počítají s ovládnutím bývalých sovětských satelitů, nás osudově vtahuje do války s Ruskem.

Válka ovšem mění dynamiku všeho, obrannou smlouvu s USA nevyjímaje. Pokud by dříve dohoda mohla sloužit politickým radikálům k posilování obav z přítomnosti amerických vojsk, tak nyní více nabývají na síle zdravé instinkty, volající po americké přítomnosti v zemi ve jménu zvýšení naší obranyschopnosti.

Jiří Leschtina

Tváří v tvář ruské agresi, zuřící tak blízko Česku, bude mnohem složitější líčit další utužení vojenské spolupráce s našimi nejsilnějšími spojenci jako ohrožení suverenity. Když i pud sebezáchovy nám naopak velí vidět v tom obranu suverenity.

Samozřejmě, že i naše smlouva s USA se stane neodolatelným lákadlem pro reje demagogů, trollů a dezinformátorů. To ale nic nezmění na tom, že pokud vláda vyjedná silnou dohodu, pak se i Česko zařadí k zemím s přesněji kalibrovanými mechanismy spojenecké obrany před imperiálním tažením diktátora.

Autor je publicista

Spustit audio