Jiří Hlaváč: Dantovo dílo je nadčasové. Pýchu, zatvrzelost a domýšlivost vidíme všude kolem nás

Autorovi světoznámé Božské komedie byl již věnován literární večer v sídle italského prezidenta, ze slavného díla recitoval v toskánštině oscarový herec Roberto Benigni. Řada plánovaných akcí se ale zřejmě bude kvůli pandemii koronaviru odehrávat virtuálně. Přesto jejich rozsah koresponduje s tím, jak moc si Italové Danta považují.

Dante Alighieri je označován nejenom za nejvýznamnějšího italského básníka, ale rovnou za otce italské literatury, který byl velkým inspirátorem pro mnohé další. „Zásadním způsobem ovlivnil Petrarcu, Boccaccia, ale poznamenal i myšlení Johna Miltona a Jana Amose Komenského,“ říká v pořadu Jak to vidí... hudebník Jiří Hlaváč.

„A ne náhodou mám Komedii, přívlastek božská přidal až Boccaccio, v knihovně vedle Machiavelliho Vladaře. Jde totiž nejenom o filozofické zamyšlení nad životem, ale i nad rovinou politických vztahů.“ 

Nadčasové dílo

„Když jsem četl Božskou komedii, přemýšlel jsem o rovině trojího zastoupení – panter, lev a vlčice, precizní trojverší, a uvědomil jsem si, že průběh pekla, očistce a nakonec ráje je během našich životů i v současnosti,“ je přesvědčen host Dvojky.

„Dante jako tři styčné rysy vytyčil pýchu, zatvrzelost a domýšlivost. A podívejme se kolem sebe, jak se s těmito vlastnostmi setkáváme, jak určují náš život, jak jej proměňují a jakým způsobem jej poznamenávají. To všechno je naprosto nadčasové.“

V jazyce prostého lidu

Dante Alighieri je často považován za zakladatele spisovné italštiny. Uvádí se, že až 15 procent slovní zásoby moderní italštiny bylo poprvé použito právě Dantem. Přesto se ozývají kritici s názorem, že dnešní děti nemají v žádném případě šanci jeho verše pochopit.

„Vidím tady jeden důležitý moment. Jde o archaický text a i mnozí překladatelé se nesnažili doplnit slovník o nová výraziva. Je docela možné, že se děti s řadou momentů v archaické podobě prostě nesetkaly. Nicméně stále jde o jeden z pilířů světové literatury.“

„Navíc tím, že Dante napsal své dílo v toskánštině a jazykově své dílo zpřístupnil i lidem, kteří latinu neovládali, chtěl říci, zamyslete se prostřednictvím mé knihy nad svými životy a nad sebou samými,“ uzavírá Jiří Hlaváč.

Další témata rozhovoru: docenění velikánů umění; dopady pandemie na způsob prezentace uměleckých děl a ztráta intimity umělců; 76. ročník Pražského jara; Má vlast Bedřicha Smetany v nových barvách.