Jiří Grygar

V úvodu si Jiří Grygar s Lucií Výbornou povídal o možnostech moderních astronomických dalekohledů. "Můžeme se s jejich pomocí dívat do takové minulosti, která dokonce předchází vznik slunečné soustavy," uvedl dnešní host, který je vědec a přitom také hluboce věřící člověk. Tématem rozhovoru proto také byl 'rozpor' vědy a náboženské víry. Na otázku moderátorky, zda dokáže teorii velkého třesku považovat za tvůrčí akt nějaké vyšší existence, Grygar odpověděl: "Obyčejně se tomu snažím vyhnout. A to z toho důvodu, že mám za sebou bohatou zkušenost života v totalitním systému, kdy nám marxisté vnucovali, že přírodní věda a speciálně fyzika dokázala neexistenci Boha. A používali k tomu argumenty, které na první pohled vypadaly dobře, ale byly velmi zastaralé - využívali klasiků z doby marxismu-leninizmu. Věda se ale prudce vyvíjela a vyvíjí, a tak je velmi riskantní jakoukoliv ideologii přivázat ke konkrétním poznatkům přírodních věd. Nyní máme například teorii velkého třesku. Co si ale budou lidé myslet o vzniku a vývoji vesmíru například v 25. století? To může být všechno jinak," řekl Grygar. Dodal také, že podle něj vědecky nelze boží existenci ani prokázat ani vyvrátit.

Řeč byla dnes také o české účasti na různých mezinárodních projektech. Podle Jiřího Grygara jsou nyní Češi "zaháčkovaní" hned ve třech. "Kromě projektu AUGER, který v observatoři v Argentině sleduje kosmické záření extrémních energii, spolupracujeme s Evropskou observatoří pro částicový výzkum a podílíme se také na práci Evropské jižní observatoře, která je také v jižní Americe. Česká účast na prestižních projektech tedy není zanedbatelná," uvedl Jiří Grygar, který kromě toho, že je autorem řady knih, je také členem řady významných organizací. Vzpomeňme například členství v Mezinárodní astronomické unii, Evropské astronomické společnosti. Je také předsedou Učené společnosti ČR, viceprezidentem Evropské rady skeptických organizací a členem Českého klubu skeptiků Sisyfos.

Český klub skeptiků Sisyfos vznikl v roce 1995. Jeho hlavní smysl spočívá podle Grygara v tom že chce lidem zvěstovat existenci vědecké metody, která má své výsledky, které veřejnost běžně používá."Většina veřejnosti se aktivně brání vědeckým poznatkům a spíš naslouchá nejrůznějším šarlatánům. Věda je velice komplikované řemeslo a pokud ji chcete pochopit, musíte se tomu řemeslu alespoň zčásti naučit. A to je pochopitelně velice obtížné. A ti šarlatáni říkají věci, které vypadají zdánlivě velmi populárně. Lidé tak raději věří šarlatánovi, než aby věřili vědci. Je to obecný problém. A z toho důvodu vznikl u nás Sisyfos," vysvětlil Jiří Grygar. Podle něj vyniká český národ mimořádným skepticizmem. "Možná znáte známý výrok evropského komisaře Verheugena, který uvedl, že kdyby se udělovala evropská cena za skepsi, tak ji každý rok vyhraje nějaký Čech," dodal Jiří Grygar.

Záznam celého rozhovoru s Jiřím Grygarem si můžete poslechnout v Rádiu na přání.