Jiří Fajt: Ještě nedávno byl Karel IV. nekriticky chápán v našem prostředí jako Otec vlasti, u sousedů jako otčím říše a vychytralý politik
Na začátku roku zvedlo vlnu mediálního zájmu opětovné rozhodnutí Miloše Zemana nejmenovat historika umění Jiřího Fajta profesorem. O tom, zda prezident nepřiměřeně nezasahuje do univerzitní samosprávy a nepřekračuje tím své pravomoci, rozhodne soud. Zajímavou škálu Hradem vyznamenaných i zatracovaných za čas zhodnotí historici. Vizitka se alespoň ve zkratce ohlíží za odbornou činností nejmenovaného profesora.
Například do doby, kdy byly Čechy snad nejvíce spjaty s kulturním děním v Evropě. Jiří Fajt v pořadu mluví o Lucemburcích, kteří úspěšně proměnili to nejlepší ve výtvarném umění a architektuře v důležitý nástroj vládnutí.
Prvním malířem v české historii umění, jehož jméno můžeme prokazatelně spojit s dochovaným dílem – monumentální malířskou výzdobou kaple sv. Kříže na Karlštejně – je dvorní umělec císaře Karla IV. mistr Theodorik. V roce 1997 Fajt dané téma představil na výstavě, kterou dodnes považuje za jednu z nejlepších, které připravil. „Theodorik byl člověkem kreativního ducha a velkého intelektuálního potenciálu. Je to poprvé v dějinách světového výtvarného umění, kdy se v sakrálním prostoru v takové míře objevil deskový obraz.“
Nesmíme z Karla IV. vytvářet modlu. Nikoho nesmíme nekriticky stavět na piedestal a budovat na něm dokonce nějaké národní uvědomění. To je velmi nehistorické.
V roce 2006 byl na Pražském hradě představen velký mezinárodní výstavní projekt, který za českou stranu připravil Jiří Fajt. Výstava Karel IV. – císař z Boží milosti: Kultura a umění za vlády posledních Lucemburků 1347–1437 měla své první uvedení v Metropolitním muzeu umění v New Yorku. Na dané téma pak byla v Praze připravena důležitá mezinárodní konference a k výstavě vyšla také rozsáhlá odborná publikace. Do české metropole se tehdy ze světových sbírek dostala umělecká díla, která v historii středověkého umění, jež vznikalo nejen na našem území, hrají nezastupitelnou úlohu. Některá z nich se po deseti letech vrátila do Valdštejnské jízdárny, tentokrát u příležitosti výstavy, kterou Národní galerie uspořádala v rámci připomenutí sedmistého výročí narození Karla IV.
Ve své Vizitce Jiří Fajt vysvětluje, proč s přípravou druhého uvedeného projektu nejprve váhal, a jaký je rozdíl mezi oběma výstavami, které dodnes připomínají obsáhlé publikace, jež k nim vyšly. A v neposlední řadě se zamýšlí také nad otázkou, zda už jsme schopni s odstupem sedmi století hodnotit osobnost Karla IV. objektivněji. „Nikdo nemůže popřít, že Karel IV. má zásadní vliv na vznik Prahy. Praha dnešních dnů vděčí za mnohé právě jemu. Ale nikdo nemůže tvrdit, že by česká otázka byla pro Karla natolik dominantní, že by zastínila jeho zájem o Svatou říši.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
