Jiří Berounský: Velký občanský problém této společnosti – soužití většinové populace s Romy

19. květen 2014

Nazval jsem svůj příspěvek Velký občanský problém této společnosti. Já jej alespoň za velký problém považuji. Totiž vzájemné soužití většinové společnosti s romskou menšinou. To je poplatno mnoha mýtům a emocím, ale pomůže mu jen velkorysé a racionální celostátní řešení.

Bohužel ta tam je doba, kdy se mohlo uvažovat o podpoře původního svébytného způsobu života Romů u nás žijících: kočování, a s tím související provozování několika tradičních řemesel. Žijeme 21. století, v jiné době, a v úvahu připadá v České republice na jejím omezeném území – bohužel – už jen integrace této menšiny do většinové společnosti. S možným zachováním její kulturní a jazykové autonomnosti.

Je to však běh na nesmírně dlouhou trať několika generací, na niž se však romská menšina nevydává. A ta většina, za ni odpovědná, pro ni, přes veškerou dosavadní snahu a činnost – ve svém úhrnu – naprosto nic neudělala, co by ji emancipovalo.

Je to stále jakýsi druhořadý problém. Zřídili jsme pro onu menšinu již dříve při Úřadu vlády dvě instituce: Agenturu pro sociální začleňování a Sekci pro lidská práva. Minulý premiér – dle Lidových novin – se se šéfkou Sekce pro lidská práva však ani jednou nesetkal, až ona na tuto funkci rezignovala.

Čtěte také

Na její rezignaci existují při tom různé názory. Koncem minulého roku projednávala vláda dokument Zpráva o stavu romské menšiny, ale žádný hmatatelný důsledek tohoto jednání opět na veřejnosti nevidíme. Celé záležitosti – jak to alespoň my občané vidíme – byl ponechán volný průběh a výsledkem je vznik stovek romských ghett, kde existuje obrovská a lidskou psychiku devastující nezaměstnanost.

Ghetta vznikají tak, že vybydlené byty koupí podnikatelé, nechají tam bydlet nekontrolovatelné množství tak zvaně sociálně slabších občanů, a díky dávkám na bydlení od státu na bytech nehorázně vydělávají.

bydlení pro sociálně slabé v Třešťi

Romové, kteří se do podobných objektů nastěhují, se neřídí vůbec žádnými pravidly a dostávají se mnohdy do střetů s místními obyvateli. Toho využívají velmi ochotně pravicoví extremisté, kteří tak eskalují vzniklé sociální problémy a podněcují místní obyvatele proti Romům.

Všichni si dobře pamatujeme na bouře před třemi lety ve Šluknovském výběžku. Ten navštívila nedávno několikačlenná vládní delegace, která slíbila místním starostům legislativní, správní i policejní spolupráci, aby se zlepšilo místní soužití a aby již k podobným excesům nedocházelo. Uvidíme, zda opatření ze Šluknovského výběžku budou moci být použita pro celý stát.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.