Jiří Berounský: Sbližování českých a slovenských extremistů

Já vím, je to světový problém. Demokracie je moc pomalá, málo účinná, všechno hrozně moc dlouho trvá. Než se postaví nějaká silnice, tak se k tomu vyjadřují lidé, kteří tam bydlí, Zelení zase, jestli nežijí v polích nějaké zvířata, kterým by vadila auta, co budou jezdit po té silnici, biologové mluví o tom, jak to ovlivní místní flóru, zemědělci si stěžují, že budou mít nižší výnosy a já nevím co ještě.

Za vlády pevné ruky by tomu tak nebylo. Odborníci to samozřejmě posoudí, ale žádné zbytečné zdržování. Všimli jste si, jak vlastně extrémní pravice i extrémní levice si jsou strašně blízko?

Kdybychom si představili kruh, kde je pravá polovina tvořená pravicí a levá levicí, nahoře jsou různé formy demokracie a dole různé formy diktatury, tak se nám extremisté z obou táborů dostanou do největší blízkosti.

Čtěte také

Byl nacismus levicový, nebo pravicový? NSDAP byla sice stranou - podle jména - stranou dělníků, ale dělníky - s určitým zjednodušením - nacisté jen, s odpuštěním, oblbli, ale při tom byli podporováni průmyslníky a majiteli továren. Obě skupiny nacisté potřebovali, protože to byl ten, s odpuštěním, oblbnutý, disciplinovaný a hospodářsky úspěšný národ.

Marian Kotleba – jak nás informují Lidové noviny – Českou republiku několikrát navštívil, mimo jiné i v roce 2008 na masové protiromské demonstraci na litvínovském sídlišti Janov, při níž došlo k bitce neonacistů s policií. Akci tehdy organizovala Dělnická strana, vedená Tomášem Vandasem.

Demonstrace neonacistů v Novém Bydžově. Tomáš Vandas, předseda DSSS|foto: Filip Jandourek

Ta byla později rozpuštěna výrokem Nejvyššího správního soudu, ale členové strany i jejich šéf hned vymysleli stranu novou – Dělnickou stranu sociální spravedlnosti, jejíž účastníci prý radili Kotlebovi před slovenskými parlamentními volbami.

Vandas není však jediným Kotlebovým sympatizantem. S blahopřáním po volbách přispěchal i šéf naší druhé ultrapravicové strany, Národní demokracie, Adam Bartoš.

Čtěte také

Jeho slova jsou příznačná, cituji podle jmenovaného listu: "Bez spolupráce mezi vlastenci v jednotlivých evropských zemích je vzkříšení Evropy svobodných národů nemyslitelné."

Ano, to je ono. Vlastenci a národ. Jenže něco tady chybí. Chybí tady – zase s určitým zjednodušením – svoboda jednotlivce, na níž stojí demokracie. A tím se ta demokracie stává, přes všechny své chyby a nedostatky, nakonec neporazitelnou.

Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.