Jiří Berounský: Roztržka v koalici?

Formálně se sice skutečně jednalo o porušení koaliční smlouvy, ale ve skutečnosti – podle mého názoru – šlo spíše o nedostatečnou nebo přímo zoufale špatnou komunikaci mezi koaličními partnery, již mohla, připouštím, ovlivnit i tabáková lobby.

Jak rozhorlení ministra zdravotnictví, tak Babišův pesimistický a poraženecký výrok, že koalice asi dlouho nevydrží, se mi zdají ovšem naprosto neodpovídající. Babišova slova připomínají spíše rozzlobeného šéfa firmy, než šéfa momentálně nejsilnějšího politického uskupení.

V tomto smyslu je – podle mého názoru – vcelku jedno, že usmířená koalice dál pokračuje ve schvalování mírně pozměněného a před pár dny zamítnutého návrhu ministra zdravotnictví a že se nezabývá návrhem hnutí ANO, který je mírnější, než návrh ministra zdravotnictví.

Všichni přece víme, že původní norma se může pozměňovacími návrhy změnit k nepoznání a je-li hlasování úspěšné, pak si může dostatečně silná skupina, ovládne-li sněmovnu, odhlasovat, co bude chtít. A koalice zatím alespoň ví, co chtít nebude.

Zákony v souladu s EU

Nebude chtít změkčit normu pozměňovacím návrhem poslance Marka Bendy o zřízení kuřáren v restauracích, který vlastně byl příčinou koaliční roztržky, když jedni říkali, že je normu třeba schválit a druzí, že takto změkčená norma vlastně nemá žádnou cenu.

kouření na veřejnosti - zákaz kouření - cigarety|foto: Fotoservis Evropského parlamentu

Horší ovšem než ona katastrofická nedohoda v koalici je nesplnění závazku vůči Evropské unii, kdy všechny státy měly do 20. května uvést své zákony do souladu s evropskou směrnicí. A Česká republika se při tom na zpřísnění svého velmi mírného protikuřáckého zákona dohaduje již od roku 2006 a pořád se nemůže dohodnout.

Jak jsou na tom ostatně jiné evropské státy? Jsou v omezování vlivu tabáku na všechny osoby restaurací, jak hosty, tak personál, přísnější. Někde platí absolutní zákaz kouření, někde je zákaz mírnější. Nejbenevolentnější zákon – podle Lidových novin – funguje zatím v České republice.

Zpět k jednání ve sněmovně. Opět nemile zapůsobilo agresivní jednání opozice, pro niž je důležitější opoziční stanovisko, než podstata věci. Jak jinak si lze vykládat slova známého opozičního politika, uveřejněná v témže listě: “Nebaví nás záplatovat koalici. Nechceme, aby vláda vydávala za svůj úspěch, že jsme jí pomohli svými hlasy.“