Jiří Berounský: Přidělování trafik je odvrácenou tváří demokracie

Jiří Berounský
Jiří Berounský

Parlamentní demokracie, v níž žijeme, je asi pro Evropany ten nejlepší a nejvyspělejší způsob vlády. Jako každý systém, i systém parlamentní demokracie je však třeba kultivovat a reformovat, což poznáme, až když v ní žijeme.

Poznáme tak i její odvrácenou tvář. A jednou z jejích tváří nejodvrácenějších a při tom jaksi automaticky nejzaužívanější je obsazování představenstvech a dozorčích rad státních podniků.

O potřebnosti pravidel pro obsazování těchto orgánů si byly vědomy i subjekty současné koaliční vlády, neboť v bodě 9.7 koaliční smlouvy je i závazek hovořící o vytvoření standardů pro nominaci zástupců státu do obchodních společností a státních podniků. Připomenuly nám to nedávno Lidové noviny.

Jaký je současný stav? Legislativní norma u nás stále chybí. Přestože byl zřízen vládní nominační výbor pro nominování do dozorčích rad, je jmenování stále spíše živelné a prosazují se při něm často stranické nebo osobní zájmy. Nejhorším případem, který se může pohybovat na samé hraně zákona, je jmenování za nějakou zásluhu, pro nějž se vžil onen nepříliš lichotivě znějící termín trafika.

Stranictví vyloučeno

Vykřičeným příkladem takového jmenování z poslední doby je přidělení trafik, rozuměj přidělení míst v dozorčích radách, oněm třem poslancům za Nečasovy éry výměnou za to, že se vzdají poslaneckých mandátů a umožní tak vládě Petra Nečase souhlas sněmovny parlamentu se zvýšením daní.

Poslanecká sněmovna, návrh na vyslovení nedůvěry vládě Petra Nečase

Kromě morálního aspektu tohoto postupu upozornil případ i na systémový problém dozorčích rad, což je otázka poměru politiků a odborníků, i když někdy může být politik i odborníkem v daném oboru.

V některých průmyslových podnicích může být ale množství provozních a fyzikálních problémů, k nimž nebudou moci zástupci státu, tj. podle současných praktik, stran, mnoho co říct. Zejména, vyskytují-li se v dozorčích radách několika podniků, jejichž problematiku tudíž nemohou důkladně ani znát. Chápu, že vláda má za státní firmy politickou odpovědnost, ale mít většinu zástupců v dozorčí radě, což je případ třeba ČEZ, se mi zdá přehnané. Nemělo by to být spíše naopak?

Vláda už návrh zákona do konce svého funkčního období předložit nestihne. Dalo by se to ale prý stihnout jako poslanecký návrh. Pravidla by měla být - podle Lidových novin - následující: do řídících i dozorčích orgánů by měli být delegováni jen odborníci, u členů nominačního výboru, který by byl poradním orgánem vlády, by bylo stranictví vyloučeno a nominační výbor by neměl být jen doporučujícím orgánem, kterým je dnes, ale orgánem rozhodujícím. Stihne se to?