Jiří Berounský: Muslimové u nás

5. září 2014

Není sporu o tom, že civilizace a kultura muslimů u nás je zcela cizorodým prvkem. Projevuje se to opticky zejména ženským oblečením, což souvisí v tomto náboženství se vztahem k ženám. Právě ženské oblečení se stalo rozbuškou úvah nad problematikou existence muslimů v České republice, jemuž se věnoval v hojné míře i tisk.

Při vnímání těchto odlišností a úvahách jak je tolerovat, je nejjednodušším řešením ono zcela primitivní stanovisko, které zastávají extremisté jak u nás, tak v Evropě. Řeknou vám totiž – jen si zajeďte do Saudské Arábie nebo do Kataru a uvidíte, jak můžete nebo nemůžete dodržovat místní pravidla a zvyklosti.

Takže bychom se měli i my chovat podobně. Jenže my nejsme extremisté. Jsme liberálními Evropany a proto cesty k toleranci, zejména té náboženské, hledáme. Při tom hledání, jakkoli vedeném ušlechtilými snahami, je však třeba používat i zdravý rozum.

Čtěte také

V České republice je muslimská komunita, ve srovnání s některými jinými státy Evropy, velmi malá, přestože existují Češi a Češky, kteří k islámu konvertovali. Přesto je dobře se na pravidla existování této cizorodé komunity připravit a využít zkušeností těch států Evropy, kde je přítomnost muslimů jak relativně tak absolutně větší.

Kupodivu v Evropě dělá jednu z největších obtíží právě ono, již dříve zmíněné ženské oblečení. Je třeba naprosto nekompromisně odmítnout jak burku, tak nikáb, protože oba hábity, zakrývající obličej, umožňují, aby v nich byl kdokoli a cokoli, včetně případného kalašnikova nebo granátu.

Muslimky

Čádor sice odhaluje obličej, takže většinou lze rozpoznat muže od ženy, ale vzhledem k existenci ženských atentátnic, ani zde není žádná záruka jen mírumilovného oděvu a záleží na jednotlivých státech, zda tento druh oblečení uznávají nebo nikoli. Evropské státy totiž mají – bohužel – i zkušenosti s militantním islámem a tak musí svá rizika minimalizovat.

Čtěte také

Nejvíce diskusí se ovšem týká tak zvaného hidžábu, což je šátek, zahalující u ženy vlasy, krk a případně poprsí. Česká ombudsmanka – alespoň dle Lidových novin - jej bez výjimky navrhuje tolerovat, zdravý rozum – podle mého názoru – ovšem velí jej nezakazovat tam, kde nepřekáží ani výuce, ani výkonu zaměstnání. Navíc ovšem, jak pravil Spolkový Ústavní soud, je šátek stále více vnímán jako symbol islámského fundamentalizmu, takže země, jichž se to týká, jej budou nebo nebudou tolerovat podle svých zkušeností.

Spustit audio