Jiří Berounský: Měří české soudy všem stejně?

Soud (ilustrační foto)
Soud (ilustrační foto)

Za stejný zločin jiný verdikt - jak napsaly před časem Lidové noviny - není ještě tou nejhorší alternativou našeho soudnictví. Má to i racionální vysvětlení: tam, kde je kriminalita vyšší, může být i verdikt přísnější.

Soudy v severních Čechách a velkých městech obecně trestají přísněji než ty venkovské. Vyplývá to z unikátního průzkumu českého soudnictví, který byl nedávno proveden. Dlouholetý trestní soudce Libor Vávra říká, že velkou roli může hrát recidiva a sociální problémy jednotlivých soudních okresů, stejně tak jako procesy s doznáním ve zkráceném řízení oproti řádnému vyšetřování.

To chápe i prostý občan tohoto státu, i když by asi raději viděl, že za facku protivníkovi má člověk všude platit stejně. Horší a víru ve spravedlnost soudů hodně ohrožující je politizace soudnictví, tak jak o poměrech ve státních zastupitelstvích hovoří v novinách - mimo jiné i v citovaném listu - a ve své knize Jan Lata, pracující na Nejvyšším zastupitelství.

Nejvykřičenějším případem je podle něho asi zásah někdejšího ministra spravedlnosti Pavla Němce do kauzy katarského prince. Ministr využil paragrafu, který jej opravňoval k předání trestné věci do ciziny. A všichni víme, jak to dopadlo.

Věřit ve spravedlnost

Nehledě k tomu, že tehdejší Nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová se proti této skutečnosti ohradila, ale Nejvyšší soud ministrův postup potvrdil a ministr Benešovou odvolal. To sice mohlo být ještě všechno formálně v pořádku, ale místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera – jak píše Jan Lata – v odborném tisku, ještě před verdiktem, se vyjádřil v tom smyslu, že ministrův postup byl správný. To považuje autor knihy za skandální.

Ministrině spravedlnosti Marie Benešová

Neméně závažné bylo i ovlivňování kauzy Jiřího Čunka, což probíhalo již za éry Nejvyšší státní zástupkyně Renaty Vesecké. Když nic nepomáhalo, byl celý případ přeložen z Přerova do Jihlavy a tamní státní zástupce stíhání zastavil. Marie Benešová označila celé jednání za akt justiční mafie.

Soudce Vojtěch Cepl mladší, v procesu, vedeném na Krajském soudu v Praze, který rozhodoval o žalobě na ochranu osobnosti proti Marii Benešové, jí však dal za pravdu. Tento rozsudek odstartoval prý pád Renaty Vesecké, k němuž však došlo až po volbách v roce 2010.

K různým chybám prý docházelo i na Ústavním soudu, o čemž hovoří ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková. Bylo to prý zejména v případech satisfakce lidem za trestný čin, jehož byli obětí. V těchto kauzách potom verdikt Ústavního soudu naprosto neuspěl u Evropského soudu pro lidská práva.

A pak má člověk věřit ve spravedlnost.