Jiří Berounský: Kdo bude šéfem antimonopolního úřadu?

4. květen 2015

Úřad, zvaný antimonopolní, úředně potom Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, je, nebo by měl být, pevnou součástí demokratické společnosti, aby mohla probíhat svobodná soutěž mezi jednotlivými hospodářskými subjekty.

Předsedou tohoto důležitého úřadu je bývalý poslanec ČSSD Petr Rafaj, jemuž zanedlouho skončí šestileté funkční období, a proto probíhají zákulisní jednání o novém šéfovi tohoto důležitého úřadu.

Petr Rafaj je absolventem Vysoké školy báňské v Ostravě, od roku 1998 je jeho kariéra spjata se sociální demokracií, a to od komunální politiky až po funkci poslance.

Do čela úřadu byl jmenován po dohodě ČSSD a ODS. Alespoň tak píší Lidové noviny a dodávají, že jmenování tohoto nevýrazného regionálního politika proběhlo nenápadně a nenápadně má proběhnout opětovně i letos.

Jenže to má háček. Ve vládě by pravděpodobně jeho nominace prošla, neboť ji vehementně podporuje premiér Sobotka.

Čtěte také

I přes profesionální výhrady, jež má ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Ten argumentuje mimo jiné i tím, že výše pokut uložených úřadem od roku 2007 katastrofálně poklesla.

Rafaj má však více odpůrců, kteří upozorňují na jeho malou kompetentnost. Patří k nim zřejmě i předseda profesní komory Svazu průmyslu a dopravy a většina právníků.

Logo

Z právní kanceláře Dvořák, Hager a Partners zaznívá fakt, že antimonopolní úřad prý z více než stovky podnětů ohledně zakázaných dohod ukončil jen dva postihem. A z podobného počtu zneužití dominantního postavení prý došlo k jedinému správnímu řízení, které skončilo smírem.

Mocným odpůrcem je však i prezident, jehož podpis teprve jmenování legitimizuje. A ten má i svého kandidáta, jímž je bývalý ministr Rusnokovy vlády a starosta Kyjova František Lukl, který se také netají svým názorem na neefektivní řízení jmenovaného úřadu.

Ve světle všech těchto skutečností se na opětovném jmenování Rafaje nedohodla ani koaliční rada. Možná to bylo i proto, že experti úřadu se mají podílet i na novém návrhu zákona o veřejných zakázkách. Tak uvidíme.

Co mě však na případu nejvíce zaujalo, je ona zarputilá snaha předsedy vlády přidělit tento významný úřad bývalému loajálnímu straníkovi.

Nemusí to být nutně ekonomický odborník, ale musí to být náš „člověk“. To ostatně odpovídá naší demokracii, která je ovšem spíše partajokracií, než demokracií.

Spustit audio