Jiří Berounský: Jak se dívají občané evropských zemí na EU?
Lidové noviny uveřejnily studii berlínského think tanku Policy matters o vztahu občanů jednotlivých států, včetně Čechů, k Evropské unii, týkající se otázek, vybraných autory studie.
Pro nás je svrchovaně zajímavá jednak odpověď na otázku, zda v Evropské unii spatřujeme šanci, nebo riziko a na otázku, zda bychom řešili přijímání uprchlíků na evropské nebo na domácí půdě. Odpovědi jsou ovšem zajímavé pro vztah k Evropské unii nejen pro Českou republiku, ale pro všechny státy, průzkumem sledované.
Nuže, v otázce první, kterou bychom mohli srozumitelněji tlumočit, zda je členství toho kterého státu v Evropské unii posuzováno pozitivně či negativně, jsou odpovědi následující: jen u tří ze sledovaných států (Španělsko, Německo a Slovensko) je vztah k Evropské unii pozitivní, ale jen u mírně nadpoloviční většiny, kdežto u Itálie, Nizozemska, Francie , Švédska, a České republiky – v tomto sestupném pořadí - je negativní.
U České republiky je ono negativní vnímání určeno poměrem třiceti sedmi ku padesáti sedmi, což je ostatně přibližný poměr, který známe i z domácích průzkumů.
V otázce druhé, jak řešit migrační krizi, je drtivá většina sledovaných států pro evropské řešení, ale Slovensko a Česká republika chtějí migrační záležitosti řešit na domácí půdě.
Tahle vláda je proevropská
Překvapivě malou důvěru v Evropskou unii obecně ve většině evropských států připisují naši europoslanci malé informovanosti o dění v Evropské unii.
Podle mého názoru zde ovšem hraje velkou roli omezený nacionalismus mnoha států, velkých i malých, jejichž občané si neuvědomují, že se v dnešním světě mohou uplatnit jedině v rámci většího celku, jímž je právě Evropská unie, jež se může měřit se současnými, ale hlavně i budoucími ekonomickými kolosy.
Podle mého názoru je brexit názornou ukázkou tohoto postoje, podpořenou psychologicky i představou mocného, ale již neexistujícího imperia. U nás k tomu přistupuje setrvačnost euroskeptických nálad bývalých vlád, jejichž euroskepticismus rovněž vycházel z onoho omezeného nacionalismu.
Lidovecký europoslanec a předseda právního výboru europarlamentu však upozorňuje na okolnost, že tahle vláda je ale proevropská.
Potvrdil to ostatně i český premiér, když ve svém projevu před rokem na berlínské Humboldtově univeritě prohlásil, že "Evropskou unii nebereme jako ohrožení, ale jako příležitost. Hledáme cesty, jak být uvnitř, v hlavním proudu, nikoli jak se vyčlenit." Myslím, že současné dění i migrační krize mu dává příležitost to dokázat.
Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.