Jiří Berounský: Jací jsme a co si myslíme
Před časem byly zveřejněny výsledky sociologického průzkumu agentury STEM o některých základních jevech ve společnosti, tak jak se měnily v posledních dvaceti letech.
V otázce vztahu muže a ženy, formulované otázkou, zda má muž vydělávat peníze a žena se starat o domácnost, si to před oněmi dvaceti lety myslela víc než polovina občanů.
Před deseti lety to bylo tak půl na půl, ale dnes je to už čtyřicet dva ku padesáti osmi. A co je překvapivé – alespoň dle Respektu, který se tématu věnuje – že mizí poznenáhlu i rozdíly v názorech lidí s různým vzděláním, neboť dřívější příznivci vydělávajících otců a matek, starajících se o domácnost, byli zejména lidé se základním vzděláním.
Dalším zásadním činitelem je proměna českých mužů, kteří jsou dnes emancipovanější a vnímavější k ženskému osudu. Rozdíl mezi mužským a ženským přístupem je dnes totiž už skoro nulový. S touto otázkou souvisí i pohled na mužskou či ženskou roli v rodině při výchově potomků.
Ještě v roce dva tisíce bylo šedesát procent respondentů přesvědčeno, že pro výchovu je důležitější matka než otec, ale dnes již převažuje názor, že oba rodiče jsou stejně důležití.
Uvedené výsledky jsou v podstatě srovnatelné s Evropou, i když jsou i velké evropské země, jako náš důležitý soused, Německo, které jsou daleko konzervativnější, a emancipace celé společnosti je pomalejší.
Zajímavé je mínění Čechů o občanských záležitostech, kdy může být majoritní mínění i v rozporu s platným zákonem. Tak na příklad v otázce trestu smrti, přestože počet stoupenců trestu smrti klesá z původních zhruba tří čtvrtin a počet odpůrců stoupá, jsou stále pro popravy zločinců zhruba dvě třetiny populace a jen zhruba třetina je proti.
Rozložení názorů však není rovnoměrné, neboť jsou i regiony, kde převažují odpůrci absolutního trestu. V otázce eutanazie jsou Češi poměrně vstřícní a počet těch, kteří mají k eutanazii příznivý poměr, pomalu stoupá z původní necelé poloviny na zhruba dvě třetiny. Hlavními odpůrci jsou zde věřící a obdobně je tomu u práv homosexuálů.
Jsou i oblasti, kde – zřejmě vlivem posledních událostí – jsou Češi méně liberální. Je tomu tak zejména ve vztahu k cizincům, kde drtivou většinou převažuje názor, že cizinci se musí přizpůsobit našim zvyklostem.
Při detailnějším pohledu zjistíme, že v posledních letech vzrostl počet těch, kteří by vyžadovali co největší přizpůsobivost našim zvyklostem.
Ať se nám to líbí, nebo nelíbí, znát převažující názory našich spoluobčanů je zajímavé a pro komentátora takřka povinné.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.