Jindřichův Hradec, klenot českého středověku i renesance

29. duben 2016

Jindřichův Hradec byl ve středověku sice sídlem poddanským, ale velice silným a vlivným. Patřil pánům z Hradce, kteří vzešli z Vítkovců a podle nejčastějšího mužského jména tohoto rodu se město dodnes jmenuje Jindřichův Hradec.

Dnes žije historie tohoto sídla ve stínu Českého Krumlova a Telče, přestože v sobě skrývá několik světových unikátů, ať už tamní zámecký rondel, úzkokolejku, dva rybníky přímo v centru města a také tamní hrad a zámek.

„Ve středověku každý z hradních pánů přispěl k rozvoji města,“ uvedl v Magazínu Leonardo kastelán Jindřichohradeckého hradu a zámku Jan Mikeš.

Podle něj období mezi 13. a 16. stoletím bylo pro město obdobím rozkvětu. „Rozmohla se řemesla jako soukenictví, a leckdy slabost hradních pánů prospívala měšťanům, protože se posilovaly jejich pravomoci.“

Velice významná jako pro hrad, tak pro město, byla první polovina 14. století, tedy vláda Oldřicha II. z Hradce a Oldřicha III. z Hradce. V té době město získává hradby a v té době se staví významné sakrální stavby.

„Je to doba, kdy Hradec dostává podobu, která je do dnešních dnů ještě pořád viditelná. Nepochybně celá renesanční epocha byla významná z hlediska toho, co se zde postavilo. Když použiju to klišé, tak jde o perlu renesanční architektury v českých zemích,“ tvrdí Mikeš.

Na druhou stranu se Adam II. z Hradce stavbami velmi zadlužil, stejně jako tím kolik hostil lidí a jak nákladný udržoval dvůr.

Panovnické dluhy se sice tenkrát nepovažovaly za nic špatného, ale pro hospodaření velkostatku to byla totální katastrofa, vysvětlil kastelán. „Takže vlastně zenit té slávy předznamenával ten následný pád.“

V době od 15. století vnímali všichni současníci Jindřichův Hradec jako jedno z velmi významných měst celého českého království. „Spolu s Českým Krumlovem patřilo město mezi nejvýznamnější poddanská sídla, která se měřila velikostí s největšími královskými městy v celém království.“

„A lesk dvoru Adama II. k tomu byl jen další třešničkou na dortu. Z dnešního pohledu ale vidíme, že to všechno bylo velmi draze vykoupeno, a možná uvážlivější hospodář by založil rozvoj na poněkud delší dobu,“ konstatoval Jan Mikeš.

autoři: mše , oci
Spustit audio