Jindřich Šídlo: Policejní akademie, díl další
Některá pravidla politického PR platí stále a všude. A patří mezi ně třeba i tohle: Nepříjemné zprávy zveřejňujte v pátek, pokud možno po obědě, protože existuje docela slušná šance, že si jich ve všeobecně utlumeném předvíkendovém provozu skoro nikdo nevšimne.
A pokud ano, třeba se na ně přes sobotu a neděli pozapomene a v pondělí už spojený svět politiky a médií bude žít zase něčím jiným.
Ale tentokrát by byla opravdu škoda, kdybychom zprávu, že policie stáhla ze sněmovny svou další žádost o vydání poslance ODS Bohuslava Svobody, přešli jen tak.
Protože je to docela neuvěřitelné a ze všeho nejvíc to připomíná třetí díl bláznivé komedie „Policejní akademie“.
Policie chtěla stíhat bývalého pražského primátora kvůli zakázce na audit starých smluv Dopravního podniku ze zlatých bémovsko-dvořákovských časů, kterou podle policie nezákonně zadal advokátovi a dnešnímu senátorovi za Stranu zelených Václavu Láskovi.
Jen pro úplnost připomeňme, že Svoboda už byl před rokem sněmovnou vydán a obviněn kvůli své snaze vyřešit proslavený pražský skandál s Opencard, čímž policie a státní zastupitelství jen pokračují ve snaze potrestat za Opencard každého, kdo šel okolo těch, kteří o tom miliardovém zázraku kdysi na začátku skutečně rozhodovali.
Loni před Vánocemi soud obžalobu na Svobodu, jeho nástupce Tomáše Hudečka a další pražské radní vrátil k došetření: Tomu se říká skutečně dobře odvedená práce, která si zaslouží pochvalu a pokračování.
Reakce poslanců na poslední policejní žádost byla i proto vzácně jednotná: Tak takhle už ne, chlapci.
Imunitní výbor už doporučil sněmovně, aby Svobodu nevydala, a je téměř jisté, že by to poslanci také vyslyšeli a Svobodu – aspoň po dobu jeho mandátu – ochránili.
Což by se stalo v tomto volebním období už podruhé, loni v červnu odmítla sněmovna vydat poslankyni ČSSD Zuzanu Kailovou.
Je téměř jisté, že před dvěma, třemi lety by při stejné míře pochybností poslanci hlasovali pro vydání. Vlasta Parkanová by o tom mohla vyprávět.
A teď tedy ve chvíli, kdy si otestovala nálady na Malé Straně, bere policie náhle zpátečku. Prostě jsme to zkusili, tak se nezlobte.
Co to má propána být? Pracuje takhle policie a státní zastupitelství běžně, nebo má tyhle postupy vyhrazeny jen pro „politicky citlivé případy“?
Těžko říct, co je horší, ale každopádně by k tomu někdo odpovědný měl důkladně pohovořit.
Žádosti politiků, aby jim přišel nějaký případ vysvětlit do sněmovny ministr spravedlnosti nebo vnitra, zní většinou dost zlověstně, ale v tomhle případě se tomu nelze ani moc divit.
A je docela zřejmé, ještě několik takových úletů jako v případě Svobody a celý slavný boj s korupcí definitivně zajde na trapnost a pak taky na dost tvrdou reakci čím dál nervóznější politické elity.
Což je klasický příklad situace, v níž všichni jen prohrávají: „lose – lose“ řešení.
A jen taková malá připomínka: Komediální série Policejní akademie má celkem sedm dílů. A každý další je jen a jen trapnější, i když se zdá, že už to ani nejde.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
