Jindřich Šídlo: Musí být prezident republiky nutně „nadstranický“?

9. září 2013

Jedním z nejrozšířenějších mýtů české politiky je požadavek, aby byl prezident republiky "nadstranický". Konec iluzí: takový nikdy nebyl, není a ani nebude. A to proto, že to není ombudsman, předseda Ústavního soudu ani ředitel školy - ale volený politik, který se musí ucházet o hlasy voličů, zvlášť v případě přímé volby.

Mimochodem, když parlament měnil před dvěma lety pravidla volby, nikdo soudný si nemohl myslet, že se závodu zúčastní samé nezávislé osobnosti. Naopak, politické strany, které změnu prosadily, samozřejmě nominovaly své kandidáty a doufali v jejich úspěch. V zemích, kde je prezident volen všemi občany, bývá hlava státu samozřejmě spojena s některou ze silných stran, a to nemusíme hned mluvit o Spojených státech. Stačí Polsko nebo Rakousko v nejbližším okolí. Anebo vzpomínka na Václava Klause, který se sice své ODS rychle po příchodu na Hrad začal vzdalovat, těžko bychom ale hledali příklad méně nadstranického kandidáta.

Česká premiéra přímé volby přinesla ovšem překvapení - prezidentem se stal kandidát malé, prozatím bezvýznamné strany po finálovém souboji s předsedou TOP 09 Karlem Schwarzenbergem, který se v kampani snažil své členství v TOP09 co nejlépe zatajit. Tradiční velké strany, ČSSD a ODS se svými kandidáty propadly - když jejich tradiční voliči hlasovali v největší míře právě pro oba finalisty.

Miloš Zeman se nesnaží nic předstírat. Přijal velmi aktivní roli ve volební kampani své strany SPOZ, zřejmě jediné strany v civilizovaném světě, která přímo ve svém názvu nese jméno svého guru. Do vysokých úřednických pozic na Hradě i Úřadu vlády přicházejí prověření straníci, členové prezidentovy vlády budou za SPOZ kandidovat ve volbách. Upřímně, kdo čekal něco jiného?

A je pošetilé dovolávat se nějakých zvyklostí nebo politické kultury, protože ani jedno bohužel nemáme. Nebo ještě jinak řečeno: zvyklosti a kulturu uspořádání s přímo voleným prezidentem si vytváříme online právě teď.

Není to úplně jednoduché, ale možná by pomohlo, kdybychom věci nazývali pravými jmény: ano, prezident hodlá aktivně ovlivňovat volby a dění v politických stranách po nich, a to nejenom v té své vlastní. V pořádku, nakonec to za čtyři a půl roku zhodnotí voliči. Jediné, co je trochu nedůstojné, jsou všechny ty řeči, že to tak není, že je to jen náhoda, že není nic neobvyklého, když prezidentský kancléř také kandiduje a shání peníze pro svou stranu a že Miloš Zeman je na billboardu SPOZ jen proto, že je i na poštovních známkách.

Přitom to je tak jednoduché: Prezident, kterého zvolilo 2,7 milionu lidí, chce zgruntu změnit politický systém v zemi. Jestli se mu to povede, ale nakonec rozhodne zase jenom volič. Nic horšího se neděje.

Spustit audio