Jindřich Šídlo: Jak se v Česku vybírají ministři? Úplně náhodou

31. říjen 2020

Historka, jak měl brněnský lékař Jan Blatný podepsat petici žádající odchod předsedy vlády Andreje Babiše, je samozřejmě mimořádně zábavná – a bohužel typicky česká.

Nejde ani tak o podpis samotný. To je v podstatě banalita, ze které se jde docela snadno vymluvit. Bylo to už dávno, časy se změnily, musíme překonat to, co nás rozdělovalo, spolu to zvládneme, na shledanou, za dva dny si na to nikdo nevzpomene. Což tak samozřejmě dopadlo, jen asi o 30 hodin později, než by bylo potřeba.

Čtěte také

Problém je, že toto není jedna historka, ale velmi výmluvná ukázka, jak se v Česku v roce 2020, v jednom z nejtěžších období, jaké kdy tato země zažila, vybírají ministři, navíc pro momentálně nejobtížnější vládní post.

Nic proti docentu Blatnému. Může se ukázat jako nejlepší ministr zdravotnictví, na kterého Česko přesně čekalo, muž, který zastaví pandemii a stejně jako jeho předchůdce Roman Prymula dostane své vlastní minutové okénko na oficiálním youtubovém kanálu hnutí ANO. Držíme palce.

Anebo to nevyjde – to se samozřejmě může stát – a Andrej Babiš bude hledat dalšího ministra. A není moc šance, že to bude dělat jiným, méně zmateným způsobem než dosud. 

Základní prověřování ministrů

Andrej Babiš od počátku své politické dráhy okatě pohrdá „tradičními“ politickými stranami a vším, co s nimi souvisí. U voličů to zabírá, k tomu nejvíc pomohly ony strany samy, když v nich svého času přestaly fungovat běžné čisticí mechanismy.

Čtěte také

Ty ovšem samozřejmě nefungují ani v ANO, jinak by Babiš nedopustil, aby byl Jaroslav Faltýnek předsedou poslaneckého klubu – ani čímkoliv jiným. Od jisté doby ovšem ANO také přestalo naplňovat jednu ze základních definic politické strany nebo hnutí.

Po postupném úprku první generace Babišových veřejně známých a oblíbených spojenců, jako byl třeba Martin Stropnický, Pavel Telička a další, ANO zcela rezignovalo na vyhledávání schopných lidí pro veřejné funkce. Babiš to samozřejmě ani nikdy neplánoval, svůj poslanecký klub, který měl být zásobárnou takových talentů, považuje za druholigovou sestavu bezejmenných podřízených, kterým dal na čtyři roky práci a jejichž jediným úkolem je odhlasovat, co jim jeho vláda do sněmovny pošle.

Ministry tam ale nehledá. ANO patří ve vládě 10 křesel – a pouze předseda a dlouholetý ministr životního prostředí Brabec drží stranickou legitimaci ANO. Měl ji i ministr školství Plaga, aspoň do chvíle, než mu Babiš v červnu zrušil celou brněnskou organizaci hnutí. Ministři jsou do funkcí dosazováni bez jakéhokoliv osobního mandátu z voleb, pouze na základě vlastního Babišova rozhodnutí a zřejmě několika telefonátů – s kýmsi. Jako předseda vlády a svého hnutí na to má samozřejmě plné právo, jen už teď poznává rizika.

Čtěte také

A tak se ministrem dopravy stane jakýsi Kremlík, který musí po krátké době stejně diskrétně zmizet, a protože Babiš zjevně nevěří svému poslanci Martinu Kolovratníkovi, který se dopravou intenzivně zabývá už spoustu let, nezbyde než povolat univerzálního vojáka Karla Havlíčka, který teď řídí dvě ministerstva bez toho, že by to už někomu přišlo divné.

Tento způsob personální práce má samozřejmě své výhody. Členové vlády za ANO jsou zavázáni pouze a výhradně premiérovi. Jejich budoucnost závisí pouze na něm, nikdo v hnutí za nimi nestojí, jsou jen materiálem s nápisem „po přečtení spalte“.

Vzhledem k chaotičnosti výběru ovšem také zjevně nezbývá čas na nutné, aspoň základní prověřování ministrů. Madeleine Albrightová ve svých pamětech vzpomíná, čím vším musela projít a co všechno ze své minulosti musela vyhrabat, aby se mohla stát ministryní zahraničí USA. Ano, je to trochu jiná liga, ale že se v den jmenování ministra Blatného přijde na to, co vlastně docela nedávno podepsal, a nikdo mu nenachystá obranu pro argumentaci, je prostě neuvěřitelné.

Jindřich Šídlo

Babišova vláda patří mezi nejméně stabilní po roce 1989 – a že je to náročná soutěž. Dá se tedy předpokládat, že Blatný není posledním nováčkem v jejích řadách. Už teď se nemůžeme dočkat, co všechno se dozvíme o příští Babišově nominaci.

Autor je šéfkomentátor serveru Seznam Zprávy

Spustit audio