Jindřich Šídlo: Jak dál s ODS

17. březen 2014

Nedávno mi jeden z politických stratégů ODS řekl: "Radši budeme chvíli stranou, která hlásá umírněný populismus, než stranou mimoparlamentní."

Bavili jsme se o kampani ODS před evropskými volbami, do níž byl vcelku očekávaně zařazen bod zrušení štrasburského sídla europarlamentu. Je to slib, s nímž nemůžete udělat chybu, neboť skoro každý určitě uslyší, jak ohromné peníze by se tím ročně ušetřily: možná až čtvrt miliardy eur, tedy skoro sedm miliard korun, což jsou jistě velké peníze, přesně třeba pětina ceny za tunel Blanka, který nám v Praze pod dohledem ODS dlouhá léta vyrůstá.

A navíc je to slib použitelný znovu a znovu, kdykoliv je potřeba, neboť by k jeho splnění museli dát svůj souhlas také Francouzi. A to se skoro jistě nestane a možná to má i symbolické důvody, které se ale obtížně vyčíslují, takže se s nimi špatně pracuje v kampani.

Nicméně, s trochou nadhledu se dá tahle taktika pochopit, protože jen velmi nerozumný volič bere vážně všechno, co mu kdo před volbami slíbí - a pokud ano, je to poté jen jeho chyba.

Možná podstatnější jsou ale myšlenky a nápady, které zevnitř ODS zazněly minulý týden, při setkání lídrů strany se starosty, kteří ODS po volebním masakru motorovou pilou v roce 2010 zbyli. Vedení ODS svým lidem slíbila, že bude mimo jiné prosazovat změnu zákona o svobodě informací, který prý mnoho kverulantů zneužívá, pořád se na něco ptá, a komplikuje tak život starostům i obcím.

Čtěte také

Tomu se říká návrat ke kořenům. Pamětník si hned vzpomene na roky 1998 - 1999, kdy zákon o svobodném přístupu k informacím tlačili sněmovnou tehdejší zákonodárci ODA Oldřich Kužílek a Michael Žantovský. ODS byla téměř kompletně proti a mělo to své dobré důvody: její lidé vládli ve většině velkých i středních měst a v městských obvodech a představa, že se budou muset s někým bavit a dokonce mu ukazovat, jak za veřejné peníze řídí své radnice, jim musela připadat neuvěřitelná. A taky to tak dlouhá léta ledaskde starostové a primátoři dělali.

Výsledkem mimo jiné je, že z deseti největších měst má dnes ODS primátory už pouze ve dvou, Plzni a Olomouci, že před čtyřmi lety poprvé nevyhrála komunální volby už ani v Praze a dojem z této zlaté éry je dodnes tak drtivý, že přetrvává dodnes. A je velmi pravděpodobné, že si na to voliči vzpomenou znovu letos na podzim, až půjdou znovu volit své starosty.

Nový předseda ODS Petr Fiala nedávno docela přesně popsal problém, který ve své straně cítí: Zdaleka ne všichni v ní pochopili, že ODS už není velkou stranou, ale stále se tak chovají. Bez ironie je to skvělý postřeh. A jeho nejlepším důkazem jsou právě myšlenky na zpřísnění zákona o svobodě informací. Pokud ovšem ODS v téhle taktice vytrvá, možná to po podzimních volbách pochopí i ti, kterým to snad ještě nedošlo.

Spustit audio