Jindřich Šídlo: Fér hra Petra Fialy s Andrejem Babišem

28. listopad 2017
Jindřich Šídlo

Páteční ponížení šéfa ODS Petra Fialy ve sněmovně, která jej nezvolila – na rozdíl od komunisty Vojtěcha Filipa a Tomia Okamury – do svého vedení, by šlo považovat za celkem běžný obrázek demonstrace síly z Malé Strany.

Tak to prostě někdy v parlamentu při tajné volbě chodí, nezažili jsme to poprvé a zcela jistě ani naposledy a kdybychom se chtěli projít pamětí, našli bychom podobné naschvály i uvnitř jedné koalice. Včetně onoho Fialova zvolení „napodruhé“ v úterý, které s sebou nese celkem srozumitelný vzkaz, kdo je ve sněmovně momentálně pánem.

ODS mohla tenhle průběh sama předvídat. Nehlasovala pro kandidáty velmi výkonného sněmovního bloku ANO, KSČM, Okamura, a tak pro ni ani nebylo nečekané, že jí to dnešní přirozená sněmovní většina nějak vrátí. Stalo se, za normálních okolností bychom s novým týdnem a úterním, již „úspěšným” hlasováním mohli tenhle provozní zádrhel české demokracie odložit do stenopisů.

Jenže ten příběh má přece jen dvě pozoruhodné souvislosti. Za prvé, sněmovní hegemon hnutí ANO tím dalo celkem srozumitelně najevo, že netrpí vůbec žádnými zábranami a že komunisté a Okamura jsou pro ni pragmatickými spojenci, kdykoliv bude potřeba – a že bude potřeba už brzy při hlasování o imunitě Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka, je docela jasné.

Místopředsedou Sněmovny se stal Petr Fiala (ODS). Vedle Vojtěch Pikal (Piráti) a Tomio Okamura (SPD)

Dobře, ani to není nic, z čeho by nás měly přepadat mdloby, protože jsme to opravdu ještě v české sněmovně nezažili. Samozřejmě, že zažili! Pokud ale Andrej Babiš současně láká ODS ke společnému vládnutí nebo to aspoň tvrdí na sociálních sítích těmi nesnesitelně patetickými výkřiky o „makání“, může to znamenat jen dvojí.

Buď to Babiš vůbec nemyslí vážně a jen si hledá alibi pro všechny možné budoucí varianty. Anebo to vážně myslí, protože hned po ráně bičem je samozřejmě ochoten nabídnout ODS i cukr na odškodněnou – třeba v prvním kroku nakonec milostivě Fialu místopředsedou zvolit. Ovšem je to taky ten nejlepší způsob, jak ODS a kohokoliv dalšího definitivně znechutit.

Andrej Babiš

Společná vláda s hnutím ANO nemusí pro tradiční strany, což jsou v Česku patrně všechny, co vznikly před rokem 2011, znamenat hned definitivní ztrátu tváře. Už v létě jsem v komentáři pro Český rozhlas psal – a nebyl jsem ani nijak originální –, že demokraté mohou být tomuto dilematu vystaveni třeba ve chvíli, kdy bude Babiš držet s komunisty a Okamurou většinu.

Legitimní řešení s těžkými riziky

Ano, ta chvíle je tady. Události minulého týdne ve sněmovně ukázaly, že Babiš je spolu se svými novými spojenci schopen skoro čehokoliv – a jak psáno výše, další díl patrně uvidíme při onom očekávaném hlasování o imunitě.

Takže myšlenka, že by autokratického Babiše měl ve chvíli, kdy bude sahat po tajných službách, policii, justici nebo třeba veřejnoprávních médiích, držet na uzdě někdo jiný než Filip s Okamurou, je úplně legitimní.

Místopředsedy sněmovny se stali komunista Vojtěch Filip a úspěšný šiřitel islamofobie Tomio Okamura

Jenže i kdyby chtěl Petr Fiala zapomenout na vše, co říkal před volbami i po volbách a v zájmu vlasti se obětoval, těžko by mohl zapomenout na ono varování z minulého týdne. Protože je to mnohem spíš varování než ponížení, jak pro efekt stojí v začátku tohoto textu. A netýká se jen Fialy, ale kohokoliv, kdo se v pozici mnohem slabšího spojí s hnutím, které má ve sněmovně samo 78 poslanců a s komunisty a Okamurou oněch 115 hlasů.

Protože jen tak se to teď musí počítat. Babiš má ve sněmovně 115 hlasů a nebude váhat je použít, kdykoliv se mu to bude hodit, ať už bude formálně vládnout s kýmkoliv.

Tohle přesně si přáli před minulými volbami sociální demokraté: mít stejně jako po volbách 2002 dvě většiny, jednu „oficiální vládní“ a pak tu záložní s komunisty, kteří jako – slovy jejich klasika – užiteční idioti vždy přiskočí, když bude potřeba zatlačit. Bohuslavu Sobotkovi to jaksi nevyšlo, Babiš to dnes má v rukou, jen se ke komunistům přidali ještě podřízení Tomia Okamury.

Ano, tohle je skutečná a přirozená koalice, kterou si svobodně vybral český volič. A ten, který volil jinak, by se měl momentálně smířit s tím, že země skutečně míří jinam, než kam se za posledních 28 let zdálo a doufat přitom, že její mezinárodní závazky a systém brzd a pojistek české ústavního systému nedovolí příliš velké otočení kormidlem.

Petr Fiala, šéf ODS

Babiš teď bude jistě stupňovat tlak a lukrativní nabídky bude kombinovat s výstrahami, které jsme už stačili poznat. Ty další budou jen neomalenější. Možná to někoho nakonec zlomí, což – jak už bylo řečeno – je úplně legitimní řešení s mnoha těžkými riziky.

Ti ostatní budou mít několik let na to přemýšlet, jak Babiše na premiérském postu nahradit. Takhle mi to připadá z obou stran jako celkem přehledná a fér hra.

Spustit audio
  • Aktuální dění
  • Komentář