Jindřich Šídlo: Ano, i v Praze se děje něco správně

4. červen 2018

Obyvatelé hlavního města jsou v poslední době k potěše zbytku země stíháni jednou ranou za druhou.

V rozkopaném městě padají mosty, jiné se zavírají, aby nespadly a mohly se následně zbořit, staré chátrá, nic nového se nestaví.

Neutěšený stav Výstaviště Praha čeká zlepšení, ale bude to trvat dlouho a stát hodně

02074536.jpeg

Na začátku roku 2015 přešlo Výstaviště Praha do správy hlavního města a to jej obratem předalo městské akciové společnosti Rozvojové projekty Prahy. Tato společnost v diskusi s vedením magistrátu rozhoduje o tom, jakým způsobem se Výstaviště Praha bude rozvíjet a k čemu se bude využívat.

Ale i zpovykaní Pražané si zaslouží dobré zprávy a jedna je k dispozici. Po nekonečných letech se konečně začíná opravovat pražské Výstaviště, onen špinavý, zaplivaný a zpustlý kus Prahy, který by mohl být pražským Prátrem - kdyby ovšem Praha byla Vídeň.

Pražské Výstaviště, které starší ročníky ještě pamatují jako Park kultury a oddechu Julia Fučíka, prošel v uplynulých 30 letech významnými proměnami - a téměř všechny byly k horšímu. Kromě té první, velkolepé rekonstrukce pro Všeobecnou československou výstavu v roce 1991.

Mělo to být sebevědomé vykročení do nových časů, což se nakonec také celkem podařilo - odmyslíme-li si víc než miliardový dluh, který po ní zůstal. Taková byla doba. Důležitější se ale zdály jiné věci a taky asi opravdu byly. Jako třeba, když od Křižíkovy fontány odletěl v červnu 1991 symbolicky poslední sovětský voják, čímž definitivně skončila snad poslední okupace této země.

O 15 let později

A pak už šlo všechno jen od špatného k horšímu. V porevoluční historii Výstaviště symbolicky narazíme snad na všechny pohromy, které tímto městem prošly. Ničivé povodně v létě 2002. Naprosto šílená smlouva o pronájmu areálu společnosti Incheba.

Průmyslový palác v Praze slaví 125 let. Výstaviště projde zásadní proměnou

Průmyslový palác je ústřední a největší dominantou v areálu Výstaviště

Průmyslový palác na pražském Výstavišti zažil výstavy, veletrhy i stranické sjezdy. Je to vlastně o pár měsíců starší bratr Petřínské rozhledny. Tvůrci paláce se totiž inspirovali železnými konstrukcemi slavné Eiffelovy věže. Kdysi největší budova s kovovou konstrukcí v českých zemích se otevřela před 125 lety.

Požáry, které s precizní přesností zlikvidovaly Bruselský pavilon, divadlo Globe i pravé křídlo Průmyslového paláce. Mimochodem, od téhle nepříjemnosti uběhne letos na podzim už deset let a místo dostavby máme na Výstavišti stále veliký stan.

Skončilo divadlo Spirála, místo, kde se kdysi hrála první česká verze Jesus Christ Superstar, po přesunu hokejové Sparty do O2 arény osiřela Sportovní hala. Symbolem Výstaviště se stala Matějská pouť a pravidelné prvomájové srazy komunistů u chátrající Křižíkovy fontány.

To místo je v tak příšerném stavu, že už vlastně nemůže vypadat hůř, pokud by samozřejmě nepřišel další požár. A to je taky velká příležitost. Poslední roky nehybnosti nás sice naučily přijímat zprávy o chystaném zlepšení čehokoliv s velkou skepsí, ale kvůli tomu bychom si neměli tuhle příležitost k optimismu ujít.

1.máj, Křižíkova fontána, shromáždění KSČM

Léta jsme si mysleli, že Šlechtova restaurace v nedaleké Stromovce je definitivně odsouzena ke zchátrání. Najednou se opravuje. Výstaviště je sice ještě mnohem komplikovanější úkol, ale není důvod, proč by to nemělo jedno z nejbohatších měst Evropy zvládnout, ať už tu bude po podzimních komunálních volbách vládnout kdokoliv.

Sice to bude asi o 15 let později, než by bylo potřeba, ale konečně. V téhle době je člověk vděčný za jakékoliv dobré zprávy.

Spustit audio

Související