Ježíšek kontra Děda Mráz

20. prosinec 2013

Souboj Ježíška s Dědou Mrázem, sledovaný Santa Clausem a dalšími duchy Vánoc, nebyl vždy řízen jen vírou lidí a lokalitou, ve které žili. Ježíšek s Dědou Mrázem vstoupili také do politiky.

I když se většina obyvatel naší země dnes považuje za ateisty, stále platí, že nám dárky na Štědrý večer nosí Ježíšek a i přes to, že je k této aktivitě Santa Claus možná proporčně lépe přizpůsobený, Jezulátku zatím naštěstí, a doufejme, že napořád, konkurovat nemůže. Vážné ohrožení jeho postavení však nastalo v dobách, kdy měl Ježíšek ustoupit do pozadí z politických důvodů. Tehdy o jeho vytěsnění ruským Dědou Mrázem usilovali nejvyšší státní kruhy za pomoci pečlivě promyšlené propagandy. Více už v magazínu Leonarda prozradila Nadě Revilákové historička Pavlína Kourová.

Nepohodlné vánoční zvyky
V historii dokonce najdeme pokus o zakázání Vánoc. Stačí se vypravit do Anglie, kde byl v prosinci 1644 dokonce vydán zákon, který tento svátek zakázal. Vánoce byly prohlášeny za papeženskou pověru a během svátků se mělo pracovat jako každý jiný všední den. Nestalo se tak. Lidé nechali obchody uzavřeny a užívali si vánočních tradic. Po zakázaných Vánocích tak musel parlament znovu zasednout a řešit nastalou situaci. Tehdy vystoupil Sir Christopher Pack s legendární větou: „Já jsem pro tento zákon, jako každý z nás, ale nechtěl bych, abych s ohledem na odstranění svátků byla zrušena i neděle, neboť v tomto roce připadne Boží hod vánoční na neděli!“ Vánoce byly zachráněny.

Souboj politiky a víry proběhl také u nás v 50. letech. O tzv. akci K slyšel patrně každý. Právě tyto události se promítly do souboje Ježíška a Dědy Mráze. Nutno podotknout, že tyto snahy dopadly podobně jako tehdy v Anglii, lidé se svého Ježíška odmítli vzdát.

autoři: Adriana Krobová , Naďa Reviláková
Spustit audio