Jestli chceš mír, připravuj se na válku. V Polsku roste obliba polovojenských jednotek
Z Polska se stává vojenská velmoc. Varšava investuje do zbraní a nejmodernější vojenské techniky.
Loňská anexe Krymu Ruskem a konflikt na Ukrajině zvýšil zájem Poláků o výcvik v milicích a polovojenských jednotkách.
Tisíce jich víkend co víkend věnují dobrovolně čas a učí se být vojáky v záloze. Vláda je v tom podporuje a ministerstvo obrany jim pomáhá. Kde se v Polácích bere jejich tradiční bojovnost? A jaký to má reálný význam pro obranyschopnost Polska v Evropě 21. století?
Hymna to vystihuje přesně: zatímco my Češi v ní zpíváme o borech a lučinách, Poláci v té své varují, že si s šavlí v ruce vezmou, co jim náleží …
Máme velitele, kterým je 19 nebo 60 let
Poláci jsou v poslední době hodně bojovní. Neprojevuje se to jen modernizací armády, ale i nebývalou aktivitou polovojenských milicí. Tisíce členů organizace Strzelec v klubech po celém Polsku sice cvičí hlavně s atrapami a slepou municí. Ale zápal jim při tom neschází.
„Sedmnáct let jsem sloužil v polské armádě jako důstojník. Pak jsem šel do civilu a poznal jsem, jaký má Strzelec potenciál. Teď už v něm sloužím 10 let,“ říká Marcin Waszczuk, velitel Strzelce pro celé Polsko.
„Horní věkovou hranici nemáme. Jsou velitelé střeleckých jednotek, kterým je 19, ale máme taky pětapadesátilé velitele, dokonce šedesátileté. “
Členskou základnu sice tvoří také lidé, kteří měli k branným a ozbrojeným silám, ale zdaleka ne jenom oni. „Jsou to jak vojáci, policisté nebo pohraničníci, tak lékaři, zámečníci nebo taxikáři. Všechny profese.“
Polská vláda přitom bere organizace jako je Strzelec smrtelně vážně. Před pár týdny je ocenil ministr obrany Tomasz Siemoniak. To když jejich zástupce pozval do Varšavy na konferenci, kde se s armádou dohodli na spolupráci a společném výcviku.
Zájem o výcvik mají stovky tisíc mužů a žen
Spolupráce armády a civilistů má v Polsku dlouhou tradici. Podzemní Armija krajowa (Zemská armáda) měla za 2. světové války bezmála 400 tisíc aktivních příslušníků. Drtivou většinu civilistů. Na takové tradice chtějí dnešní polovojenské organizace navázat.
„Existuje staré římské přísloví: jestli chceš mír, připravuj se na válku. My Poláci nechceme na nikoho útočit, ale chceme, aby také nikdo nenapadl nás,“ vysvětluje Marcin Waszczuk. A nebyl by to správný patriot, kdyby nepřipomenul dvě historické události.
„Poláci dvakrát v historii ubránili celou Evropu. Poprvé v roce 1683 u Vídně před Turky a potom v roce 1920 u Varšavy před bolševiky - když porazili sovětskou armádu.“
V posledním roce se ukázalo, že nebezpečí z východu může znovu nabrat hodně reálnou podobu. „Vidíme, co se děje na jihovýchodní Ukrajině. Ohrožení tam vzrůstá. Viděli jsme také, jak nedávno vypadaly teroristické útoky ve Francii a v Belgii.“
Desetitisíce Poláků v civilu už se proto teď aktivně snaží, aby v případě potřeby doplnili profesionální vojáky při obraně vlasti. Zájem o výcvik mají podle odhadů další stovky tisíc mužů a žen.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
