Jeskyně na Ostrově modrých delfínů

12. listopad 2012

Archeologové našli jeskyni, v které žila hrdinka slavného románu Ostrov modrých delfínů.

Na maličkém ostrůvku San Nicolas v souostroví Channel Islands poblíž pobřeží Kalifornie objevili američtí archeologové asi 3 metry vysokou a 20 metrů dlouhou jeskyni. Chodbu ve skalním masivu stále ještě skrývají mohutné nánosy písku. Vědci ji však mohli zmapovat pomocí výkonných radarů. Je téměř jisté, že jde o jeskyni, v které prožila 18 let „osamělá žena ze San Nicolasu“.

Příběh Osamělé ženy proslavil americký spisovatel Scott O´Dell v dětském dobrodružném románu Ostrov modrých delfínů. Osudy hlavní hrdinky Karany, která žije jako robinsonka na ostrůvku, jsou inspirovány skutečnými událostmi. Ostrov San Nicolas vzdálený asi 90 kilometrů od kalifornského pobřeží obývali indiáni kmene Nicoleňo. Ženy sbíraly jedlé hlízy a kořínky. Muži lovili ryby, ptáky a mořské savce. V roce 1811 přistáli u ostrova aleutští lovci tuleňů a mořských vyder pátrající po nových lovištích. Cizáci se dostali s domorodci do konfliktu, který skončil krvavou řeží. Z kmene Nicoleňo přežilo masakr nejvýše dvacet lidí. Podle některých pramenů dokonce jen sedm.

V roce 1835 nalodil americký kapitán Charles Hubbard obyvatele ostrůvku San Nicolas na palubu škuneru Peor es Nada a odvezl je na pevninu. Evakuace posledních Nicoleňů proběhla chaoticky, protože k ostrovu se blížila bouře. Jedna z domorodých žen se nedostala včas na palubu lodi a zůstala na ostrově. Prožila tam v absolutní samotě bezmála dvě desetiletí. Nakonec našla Osamělou ženu v roce 1853 posádka lodi George Nidevera a odvezla ji do misie v kalifornské Santa Barbaře. Nikdo z Nicoleňů evakuovaných v roce 1835 už nebyl na živu. Žena mluvila jazykem, kterému nikdo nerozuměl. Přesto byla ze života na misii nadšená. Rychle si oblíbila ovoce, zeleninu a další potraviny, s nimiž se nikdy předtím nesetkala. Zřejmě i to přispělo k tomu, že po pár týdnech onemocněla těžkou dysenterií a zemřela.

„Robinson v sukních“

Osamělá žena úspěšně vzdorovala drsným podmínkám ostrůvku San Nicolas. Lovila mušle, ryby i tuleně. Oděv si ušila z kožek a peří kormoránů, sama si zhotovila všechno, co potřebovala k obstarání obživy a přežití. Jako hlavní surovina jí sloužily zvířecí kosti. Z těch si vyrobila harpuny, rybářské háčky i jehly na šití. Na pobřeží si zbudovala z kostí velryb a tuleních kůží jednoduchý přístřešek. Jako obydlí ji však sloužila jeskyně. V té už vědci odhalili s pomocí radaru různé předměty a dokonce i značky vyryté do skalní stěny. Dobové zprávy se o jeskyni zmiňovaly, ale nikdo neměl tušení, kde se nacházela.

Archeologové po útočišti Osamělé ženy mnohokrát marně pátrali. Obrat v neúspěšném hledání přinesl až objev mapy ostrova z roku 1879, kde je vyznačena „Indiánská jeskyně“ na jihozápadním pobřeží. Tým vedený archeologem Stevenem Schwartzem pak na daném místě skutečně objevil jeskyni pod mnohametrovými nánosy písku. Schwartz referoval o nálezu na nedávném California Islands Symposium konaném v kalifornské Ventuře.

Už před několika lety objevili archeologové na ostrůvku dvě bedny obsahující nejrůznější předměty denní potřeby vyrobené indiány před více než 150 lety. Někteří vědci jsou přesvědčeni, že bedny zanechala na ostrůvku Osamělá žena, která si s sebou podle Nideverova svědectví vzala jen šaty z peří kormoránů, nádobu na vodu, kostěné jehly a pár dalších drobností. Nyní svítá archeologům šance na nález dalších věcí z majetku Osamělé ženy, jež byla poslední představitelkou kmene Nicoleňo. Snad se tak podaří zjistit aspoň něco málo o tomto vymřelém národu.

Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru v pátek 9. listopadu 2012 v 9:00

autor: Jaroslav Petr
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.