Jeremy Browne: Mladí Britové chtějí zůstat v EU, starší volí odchod. Paradox, jaký jsem nezažil

6. červen 2016

Centrum finanční a byznys sféry v britské metropoli je takový stát ve státě, a na možný odchod Británie z Evropské unie se dívá negativně. Ostatně právě tam by o práci mohly přijít tisíce lidí a řada firem by svou centrálu mohla po tzv. brexitu přesunout jinam. Londýnská City nedávno angažovala ex-poslance a bývalého státního tajemníka ministerstva vnitra a zahraničí Jeremyho Brownea, aby za ni mluvil v cizině a Český rozhlas Plus přináší exkluzivní rozhovor, který s ním vedl Jiří Hošek.

„Většina zdejších společností si nejspíš myslí, že Británie v EU zůstane. Současně se ale nejspíš domnívají, že druhá varianta zase není tak úplně vyloučená, tak jí dopřávají sluchu. Jenže v případě brexitu může nastat tolik dílčích scénářů, že je těžké podniknout nějakou smysluplnou přípravu. Když máte 100 různých možností má vůbec smysl se podrobně zamýšlet nad každou alternativou?“ odpovídá Jeremy Browne v rozhovoru.


Británii v historickém vývoji provázejí některé specifické faktory. Na naší národní psychice se určitě odrazilo, že jsme ostrovem. Do vztahů s jinými státy se určitě promítá i to, že jsme jakási post-koloniální velmoc. Logicky máme lepší vztahy s Austrálií a Novým Zélandem, než s některými zeměmi Evropské unie. Vždyť máme stejnou hlavu státu, společný kus historie, a mluvíme stejnou řečí. Do psychologické skládačky bych zařadil i to, že se druhá světová válka nebojovala na britské půdě. Nebyli jsme ani součástí Východního bloku, ani nemáme zkušenost s fašistickými režimy, jako jih Evropy. Teď se přidaly další faktory, jako je obava z globalizace, a taky už zmiňované odcizení vlastních elit ve všech západních demokraciích. To všechno přináší nepředvídatelné důsledky. Jeremy Browne

„Přijali jsme zcela jasné oficiální stanovisko, že chceme, aby Británie zůstala členem Evropské unie. Máme pro to víc důvodů, ale 2 argumenty vidím coby hlavní,“ uvádí Browne:

Prvním je podle něj přístup na jednotný trh a hladké odbavování služeb, které jsou s tím spojené. Existuje totiž celá řada finančních institucí, které mají svou centrálu, nebo minimálně své evropské ústředí v Londýně.

„Druhou hlavní motivací londýnské City proti vystoupení z EU, je krátkodobý a střednědobý rušivý efekt případného brexitu.“

„To se konkrétně týká amerických investičních bank, jejichž hlavní evropské zastoupení je právě v Londýně. Ty samozřejmě chtějí být v britské metropoli už jen proto, že je Londýn velkým finančním centrem, ale taky proto, že se nachází v Evropské unii. Museli by si spočítat dopady, jaké by odchod z EU měl na jejich operace. A to není snadné, protože nikdo neví, jaké by si Británie vyjednala podmínky ohledně přístupu na jednotný trh.“

Pro vystoupení členského státu EU neexistuje precedens

Proces a vyjednání nových smluvních vztahů popisuje článek 50 Lisabonské smlouvy. Ten počítá s dvouletým obdobím, během něhož by někdejší členská země měla se zbytkem EU vyjednat nové podmínky vzájemných styků

„Máte pocit, i podle toho co slýcháte během svých cest po Evropě, že je reálné dvouletou lhůtu dodržet?," ptá se Jiří Hošek. „Myslím, že většina lidí sdílí pohled na věc, který naznačujete, tedy že 2 roky jsou velmi optimistická doba. Abych byl přesnější, nesetkal jsem se s nikým, kdo si myslí, že se za dva roky vyjednávání dokončí. Celkem ale chápu, proč byla v Lisabonské smlouvě zakotvena právě dvouletá lhůta. Kdyby lidé hlasovali o něčem, co vstoupí v platnost až za 10 let, tak by asi měli pocit, že to je moc dlouhá doba.


U průzkumů před unijním referendem je zajímavý postoj starších lidí. Ti jsou papírově nejopatrnějšími voliči a nemají chuť sáhnout k radikální změně. Teď jsou to ale právě oni, kdo dává najevo největší nadšení ohledně možného odchodu z Evropské unie. „Naopak mladí lidí, kteří by měli mít větší chuť ke změně, teď najednou touží ve vztahu k Unii po udržení státu quo. Něco takového jsem ještě nezažil. I proto se výsledek hlasování dá jen těžko předpovědět."

„Lidé kteří před rokem podpořili Davida Camerona, aby se stal premiérem, jsou zhruba tíž lidé, na které se ministerský předseda může ohledně unijního referenda spolehnout vůbec nejméně. Naopak se musí spoléhat na mladší lidi ve městech, což není zrovna voličská základna Konzervativní strany. Z hlediska vnitřní dynamiky je to vůbec nejpodivnější hlasování, které jsem v britské politice zažil. Ale myslím si, že faktory rizika, nejistoty a opatrnosti jsou velmi silné, a voliči na ně budou myslet."

Kolegyně Laura Kuenssbergová z BBC premiérovi řekla, že když tedy po britském odchodu z Evropské unie hrozí 3. světová válka. Tak proč referendum vypisoval?

„Já se tedy o tohle téma samozřejmě zajímám víc, než průměrný Brit, ale připadá mi, že rozvážné argumenty přesvědčí lidi víc, než nějaké hysterické výlevy. Je dobré pro londýnskou City, že navenek vystupujeme uměřeně. Opravdu si nemyslím, že by brexit znamenal pro City konec světa. Velmi by to poškodilo některé podniky, a velkému množství firem by to uškodilo přiměřeně. Některých typů podnikání by se to nedotklo prakticky vůbec. Ale existuje univerzálně shoda ohledně názoru, že celkový krátkodobý a střednědobý dopad by byl negativní."

autoři: Jiří Hošek , bar
Spustit audio