Jefim Fištejn: Zvedání stropu. Americký Kongres schválil navýšení dluhu

Není tomu ani půl roku, co odpor republikánských zákonodárců proti obdobnému opatření vedl k dočasnému pozastavení veškerých výdajů v rozpočtové sféře, a tím i k zavření federálních úřadů. Pro Republikánskou stranu totiž růst mandatorních výdajů, potažmo státního dluhu, se stal symbolem marnotratnosti schopné uvrhnout zemi do bankrotu.

Zvlášť to platí pro vládu Baracka Obamy. Ještě v loňském září vůdce republikánské většiny ve Sněmovně reprezentantů John Boehner takto formuloval názory republikánů na expandující státní dluh: „Nemůžeme donekonečna zvedat jeho strop, aniž bychom se pokusili odstranit příčiny, které nás nutí navyšovat výdaje a žít nad poměry. Zrůdná je představa, že můžeme lehkomyslně utrácet, zatímco dluhy státu budou muset splácet naše děti a vnukové.“

Experti varují, že úroveň státní zadluženosti Spojených států, která letos činí 74% HDP, již za deset let dosáhne zhruba 80%. Za udržitelnou se pokládá úroveň zadluženosti kolem 60%. Obsluha vyššího dluhu hrozí zpomalením ekonomického růstu, v případě vzniku mimořádných situací zužuje prostor pro manévrování zákonodárců a končí zpravidla finančním kolapsem.

Tyto argumenty jistě neztratily svou platnost a o to překvapivější se jeví ochota republikánských reprezentantů tentokrát vyklidit kolbiště bez boje. Třicet republikánů, včetně samotného Boehnera, zvedlo ruku pro návrh.

Komentátoři tento taktický obrat vysvětlují tím, že na podzim letošního roku proběhnou v Americe volby všech členů Sněmovny reprezentantů a třetiny Senátu, a to nutí Republikánskou stranu vyhnout se zásadní, leč nebezpečné bitvě kolem státního dluhu. Nechce riskovat situaci, kdy strana má teoretickou možnost nejen udržet svou kontrolu udržet svou většinu ve Sněmovně reprezentantů, ale také znovu získat kontrolu nad Senátem – to vše v důsledku počátečního nezdaru reformy zdravotního pojištění, známé pod přezdívkou Obamacare.

Konzervativní komentátoři, jako třeba Charles Krauthammer, pokládají takovou taktiku za chybnou. Ostrá polemika kolem dluhového stropu by podle nich donutila Obamovu vládu přehodnotit některé body sporných reforem – třeba závazek vykupovat ztrátové zdravotní pokladny.

Jiní pozorovatelé, jako například Kirsten Powers z deníku USA Today, naopak mají za to, že nemá smysl v únoru lámat kopí kvůli dluhu, rozumnější je v předvolební době co nejdéle udržet ve středu pozornosti Američanů nepodařenou reformu zdravotnictví a nerozptylovat se jinými problémy, kde výsledek při není jistý.

Schválení nového stropu státní zadluženosti Sněmovnou reprezentantů znamená jen to, že se nový zásadní střet kolem této otázky, a tím i hrozba státního bankrotu, odkládá o rok.