Jefim Fištejn: Události na Kubě a reakce Ameriky
Občanské nepokoje na Kubě a reakce na ně hlavních hráčů politické scény Spojených států opět ukázaly, jak je americká společnost rozdělená podél stranických siločar. Zároveň při pohledu na ně zřetelně vidíme, k jakým hodnotovým posunům v ní dochází.
Odpověď hlavních rivalů na události se liší od sebe jako nebe a dudy. Republikánská strana ve všech prohlášeních svých lídrů vidí příčinu zbídačeného stavu kubánského lidu v samotné povaze komunistického režimu.
Čtěte také
Bývalý prezident Donald Trump doslova vypočítává konstrukční vady ideologie, které jsou odpovědné za trvalou ekonomickou a sociální mizérii Kuby: plánované hospodářství, nepřítomnost volného trhu, potlačení občanských práv a svobod, zákaz svobodných médií.
Oproti tomu prohlášení Bílého domu ozvučené prezidentem Joem Bidenem se důsledně vyhýbá označení režimu jako komunistického nebo socialistického. Ideologie režimu očividně v uvažování amerických demokratů už nehraje tak rozhodující roli jako dřív.
Bidenova mluvčí Jen Psakiová na pravidelné tiskovce jasně uvedla, že za hlavní příčinu nespokojenosti Kubánců současná administrativa pokládá hospodářské těžkosti a svízele spojené s epidemií covidu-19 a ty, jak víme, mohou nastat kdekoli.
Stávající kubánský režim jako maják pokroku?
Jinak Bílý dům s těžce zkoušeným lidem Kuby samozřejmě velice soucítí, avšak, jak vyplývá ze zvláštního nařízení ministra pro vnitřní bezpečnost Alejandra Mayorkase, nedoporučuje zoufalým Kubáncům pokoušet se o útěk přes moře, neb Amerika o takové utečence zájem nemá a pobřežní hlídky dostaly rozkaz vracet je domů, do totalitního bezpečí.
Čtěte také
Je pochopitelné, že nepřející kritici spojují tento nevstřícnější postoj demokratů vůči kubánským komunistům s faktem, že v minulých volbách velká většina floridských Kubánců, kteří emigrovali v předchozích vlnách, kdy je ještě Amerika vítala, jako dnes vítá statisíce nelegálních migrantů, nakonec nevolila Joea Bidena, nýbrž Donalda Trumpa.
Postoj radikálnější části Demokratické strany je ještě výmluvnější z hlediska poznání toho, kam celá strana směřuje. Vůdce zhruba třetiny členů strany, kteří sami sebe označují za demokratické socialisty, Bernie Sanders, s nímž v poslední době prezident své kroky často osobně konzultuje, z neutěšené situace Kubánců obvinil rovnou Spojené státy, zejména hospodářské embargo.
Rozuměj tomu tak, že nebýt ekonomické blokády Kuby, Ostrov svobody by už dávno mohl být tam, kde je dnes Venezuela. Sanders srovnal dnešní bídný stav věcí vzniklý v důsledku Trumpových proticastrovských ústrků s rokem 2016, kdy komunistický ráj navštívil Barack Obama, se svým protějškem Raoulem Castrem si zahrál golf, napjaté vztahy mezi zeměmi uvolnil a nikoho nenapadlo jít do ulic protestovat.
Ještě jednoznačnější postoj zaujalo k havanským událostem hnutí Black Lives Matter. To v prohlášení odsoudilo pokusy provokatérů za mrzké americké peníze ohrozit úspěšné budování rozvitého socialismu na Kubě, označilo nepokoje za typickou „oranžovou revoluci“ a poblahopřálo vedení prezidenta Miguela Diáz-Canela ke zdárnému odražení agrese vnitřních imperialistických sil. Stávající kubánský režim označilo za maják pokroku a společenský ideál, o jehož nastolení ve Spojených státech bude hnutí trvale usilovat.
Po tomto ujištění se všem lidem dobré vůle značně ulevilo.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
