Jefim Fištejn: První Putinova dvacetiletka

Vladimir Putin
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vladimir Putin

Příchod Vladimíra Putina k moci před dvaceti lety vyvolával v Americe takřka jednomyslné nechápavé reakce.

Ještě po několika letech tisk pokládal stereotypní otázky: Kdo je pan Putin? Odkud přichází a kam kráčí? Co se od něho dá očekávat? Dvacáté výročí jeho samovlády obdobný zájem nevyvolává: kdysi naléhavé otázky byly dávno zodpovězené, iluze ohledně možnosti partnerství s Putinovým Ruskem mezitím vyčpěly, zbývá už jenom klasická úvaha: Kam s ním?

Americký publicista David Sutter, autor knihy s dlouhým názvem Méně víš, lépe spíš: cesta k teroru a diktatuře v době Jelcina a Putina tvrdí, že už před 20 lety, když se k moci dostal neznámý veterán KGB Vladimir Putin, existovaly veškeré příznaky toho, že jeho vláda dříve nebo později skončí nezastíranou diktaturou.

Obytné domy vyhozené do povětří, totální válka v Čečně, vše nasvědčovalo tomu, že je to příprava k diktatuře. Paradoxně v první fázi nového vůdce podporovali mnozí z dnešních opozičníků. Jedni se báli komunistické revanše, druzí byli tak nebo onak spojeni s procesem privatizace, věděli, že je to Jelcinův člověk, tudíž předpokládali, že bude bránit nově nabyté majetky. Viděli v něm záruku své existence.

Putinův vzestup nebyl zcela nevyhnutelný, domnívá se David Sutter. K nejvyšší moci se dostal výsledkem úspěšného spiknutí. Právě k tomu sloužila hysterie kolem výbuchů moskevských činžáků. Nebylo to dílo žádných Čečenců, jak tvrdila státní bezpečnost, nýbrž jejich dílo vlastní, jak bylo nejednou prokázáno. Jeho smyslem bylo dosadit k moci a učinit vůdcem Ruska bezvýznamného človíčka postrádající osobní charisma a jakoukoli politickou zkušenost.

Potřebovali bezvýznamnou loutku

Vznik putinismu má celou řadu příčin. Je mezi nimi totální dezorganizace ruské společnosti, Jelcinova vláda-nevláda, která uvrhla zemi do nouze a vysoké kriminality. Svou roli sehrál rovněž velmi povrchní vztah západních zemí, které nechtěly slyšet a vidět pravdu o Rusku. Ne, že by na Západě chyběla pravdivá informace, jenže chyběla vůle k akci, proto se Západ rozhodl nepříznivé zprávy jednoduše ignorovat.

Západní politici prostě nemohli uvěřit tomu, že ruské tajné služby jsou schopny v zájmu mocenských her zabíjet vlastní lidi. Známý historik Richard Pipes nevěřil tomu, že se Vladimiru Putinovi podaří dlouho udržet moc. Byl pro něho příliš nezajímavou a bezvýznamnou figurkou na tak velkou zemi jako Rusko.

Další průběh samovlády ukázal, že Richard Pipes neměl pravdu. Ti, kteří dostali Putina k moci, nechtěli, aby jim vládl lídr s vlastními názory a etickými zásadami, jež by je převyšoval svými schopnostmi a charismatem. Potřebovali právě bezvýznamnou loutku, kterou budou moci manipulovat. Putin byl pátý předseda vlády během dvou let, a to znamená, že usilovně hledali někoho, kdo by byl právě opakem silného a samostatného politika.

Jefim Fištejn

Až našli Putina, v němž se tragicky zmýlili. Jelcina a jeho rodinu sice ušetřil, ale jinak jeho lidi rozmetal do mrtě a nahradil svými, kteří byli svým postavením a majetkem zavázáni jenom jemu. Přechytračil je tak, jako Stalin kdysi přechytračil Leninovu gardu, domnívá se David Sutter, autor knihy o Rusku s názvem Méně víš, lépe spíš.

Autor je publicista